18°C
Na Slovácku to není rozhodně zvykem. Navíc si svůj bivak zřídili mezi kostelem a dvorkem hospody. Všem na očích. „Na ostudu,“ shodují se místní. Nikdo si s nimi neví rady.
František se přitom dostal na ulici vlastní vinou. Dům v sousedním Javorníku, který zdědil po nevlastních rodičích, propil. Vyučený zedník svoji první manželku Ludmilu doma pravidelně mlátil a týral. Žena to vydržela celých 14 let.
„Když jsem sebrala odvahu a s dětmi utíkala pryč, tak mi zlámal ruku a nohu,“ svěřila se. „On žije jenom chlastem. Kdyby předtím nechal napsat barák na dcery, na ulici by asi neskončil. Teď už ho ale nechtějí vidět ani vnuci,“ má jasno Ludmila. „Takový člověk si pomoc druhých nezaslouží,“ dodala týraná žena, která se i s třemi dětmi dostala na poslední chvíli z pekla ven a dnes už má vlastní život.
Šest litrů čuča denně
František čeká na příchod mrazů na ulici. „Mám přítelkyni. Když su napitý, su klidnější. A šťastný. Přiměřeně,“ zašklebí se bezzubými ústy otrhaný mužík.
Bez své družky Moniky, pocházející ze slovenské Staré Turé, neudělá ani krok. Ani jeden nefungují bez krabicového vína. „Denně vypijeme šest litrů čuča. Musíme se zahřát, než jdeme spát,“ bez okolků vypálí žena, stejně propitá a bezzubá. Oba totiž „chlastají první ligu" už od základní školy.
„Nikde nás nechtějí vzít,“ hořekují společně. „Mám 2 600 korun měsíčně a Monika vůbec nic. Její důchod 500 eur (asi 13 000 Kč – pozn. aut.) jí na Slovensku sebrali. Tak chodíme po brigádách a známých. Občas něco někomu pomoct a tak,“ nastínil primitivní živoření František.
„Každý den sháníme nějaké živobytí,“ tvrdí oba. František je na ulici 15 let, jeho družka začíná kroutit třetí mrazivou sezonu.
Brigády? Až od jara
Páreček pouličních ochmelků by prý rád sehnal nějakou trvalejší brigádu. „Taky společné bydlení. Nás nikdo dohromady nechce. Nejdřív až od jara,“ nenechá se prvními mrazy vyvést z míry František.
Že to ovšem nebude s prací až tak žhavé, naznačuje fakt, že si František nemůže vzpomenout, kdy vlastně naposledy chodil do práce. „To bylo strašně dávno… asi ještě v OSP Gottwaldov… to je už třicet roků zpátky,“ přemítá. „Ale teď nemůžu nic, mám chromou ruku,“ ukazuje ochotně dva částečně amputované prsty, prý překážku v práci.
Oblečení si berou František s Monikou z Charity. Na záchod chodí pod ořech, pár metrů od kostela. Mytí? „Bez komentáře,“ vypálí oba najednou.
Za své bezdomovectví ani alkoholismus se František nestydí. „Bojuju. O holé přežití. To mě baví. Bojovat,“ mává rukama jako politik na tribuně. „Hlavně neztratit smysl pro humor,“ namlouvá si jedním dechem.
Bez chlastu nevydrží
Ubytovny oba odmítají. „My si vždycky nějak pomůžeme. Ale společnost na nás kašle a vždycky nás nějak utopí,“ tvrdí František. „Kde máme spát?,“ rozčiluje se páreček, který před časem přežíval v polorozpadlém domku vedle hospody u Kotásků. „V tom baráku na minidvorku bylo na hromadě úplně všechno, dokonce i exkrementy,“ shodují se místní. Málokdo ve vsi zároveň věří, že oba zimu přečkají bez úhony.
Dokázal by František s Monikou týden nepít? „Zbláznil jste se? Co bychom z toho života měli?“ shodují se jednohlasně.
Teď si oba stelou na noc kousek od kostela. „Bez Moniky žádné ubytování nechcu. Ani krok na ubytovnu. Do žádného Veselí. To radši zmrznu na ulici,“ vyhrožuje František. „Ano, zmrzneme si v klidu na ulici. Každý na každého kašle,“ přizvukuje vzápětí jeho družka.
Nezaměstnaný jim koupil maringotku
Odepsaným alkoholikům se rozhodl hodit možná poslední záchranné lano Václav Hučík z nedaleké Blatničky. I když sám úředně nezaměstnaný, koupí pro ně ze svého za 50 tisíc korun maringotku!
„Bude pro ně, ale ne jejich. Elektriku budu platit já, oni si ji u mě za to odpracují. Vychází to tak na dva dny práce za měsíc,“ plánuje Hučík. Pokud si plácne s radními ve vsi, mohou prý oba ztroskotanci v pátek spát v teple.
Podle něj nemá žádný smysl posílat Františka s Monikou někam na léčení, žádné jim už nepomůže. „Pokud bychom pro ně nenašli ve vsi místo, může stát maringotka za humny. Chci jim jen vytvořit místo na spaní v teple. Ať jsou, jací jsou, pořád jde o lidi. Nejsou dobytek,“ tvrdí Hučík.
Zásadní podle něj ale je, aby František s Monikou měli zájem nebýt bezdomovci. „Aby se toužili zvednout,“ doufá.
VIDEO: Bezdomovec Václav Šíma (66) o životě pod mostem v Praze.
