Před 10 lety se Vojtěch ujal Arese. Vlčáka našli uvázaného, zbitého a s polámanými žebry v lese, navíc extrémně vyhublého. „Chovatelka si ho vzala zpět, ale vážně ji pokousal. Pří volbě utratit nebo najít útulek, jsem se rozhodl, že se ho ujmu. Arízka už nelze adoptovat, jednak je starý, jednak má v sobě zakódováno to, co prožil. Zůstává tak naším zakladatelem,“ popisuje Vojtěch životní osudy vůbec prvního obyvatele unikátní stanice.

Jak majitel ztratí autoritu, je konec

Zařízením prošlo od jeho vzniku na šest desítek vlčáků. Aktuálně jich obývá kotce patnáct. Co pes, to pohnutý příběh.

„Některým umřel majitel. Třeba Nico má strach z lidí. Nero měl smůlu, že se pár rozešel a nový pán mu nesedl. Bajkan zase pokousal celou rodinu, když se jí vymkla výchova z rukou. Vůbec nejhorší situace je, když pes pozná, že proti sobě nemá partnera a člověk se ho začne bát,“ popisuje Vojtěch.

Bojovník Frank

Zajímavý je i osud šestiletého Franka. Už jako štěně mu ošklivě potrhal pitbul pravou přední nohu. Léčení nepomáhalo, Franka trápily opakované záněty, přidaly se další zdravotní potíže.

Letos podstoupil amputaci, paradoxně mu to pomohlo. Zbavil se zdravotních patálií, zvykl si na život se třema nohama. „Povahově je z něj teď perfektní parťák," ubezpečuje zakladatel zařízení. 

Takzvaná »čéesvéčka« či také šediváci, jak se psům přezdívá, mají extrémně vyvinutý smysl pro sociální chování. „Člověk jim musí být rovnocenným partnerem, usměrňovat je, ale při výchově se neuchýlit k násilí. Jinak hrozí průšvih,“ tvrdí Vojtěch. 

Nejtěžší překážka? Byrokracie

Přes den pracuje na úřadě v Adamově, po návratu má společně s manželkou Soňou druhou směnu, kterou musí spojit i s péčí o devítiměsíčního syna Alexandra.

„Dnes bych už do toho nešel, vadí mi velká byrokracie. Na útulek jsem musel vypracovat projekt, dokonce i na plot kolem kotců muselo být stavební povolení. Časem se našla řada sponzorů, i tak jsme v tom utopili podstatnou část našich úspor,“ přiznal.

Jedno je jisté: Ares, Nico, Frank, Bajkan, Nero a další čtyřnozí obyvatelé útulku na samotě u Adamova dostali šanci na převýchovu, důstojný život a znovuobnovení důvěry mezi zvířetem a člověkem. „Většina z nich udělala s lidmi špatnou zkušenost. Tak se to snažíme trochu napravit,“ usmívá se Vojtěch.

Přijďte venčit!

Příznivci útulku a zájemci o adopci si mohou s adamovskými vlčáky opakovaně vyzkoušet venčení. Vojtěch a Soňa navíc připravili i příručku, která vážně i nevážně seznamuje s tím, co zájemce čeká, jak se k psům chovat, jak si získat jejich respekt, ale i co si počít v nečekaných situacích.

První byli Cézar a Brita

Plemeno vzniklo křížením německého ovčáka s karpatským vlkem, u projektu stál v roce 1955 Karel Hartl. Původní vědecký experiment se změnil v záměr vyšlechtit nové plemeno, zachovat vlčí vzhled, zdraví a přitom upevnit povahové vlastnosti tzv. pracovního psa. První kříženci vlčice Brity a německého ovčáka Cézara se narodili v květnu 1958 v Libějovicích.

Chcete podpořit unikátní útulek ČS vlčáků? Číslo transparentního účtu: 2701700658/2010

Fotogalerie
15 fotografií