„Ztrátu kvůli hrabošům evidujeme jen u vojtěšky, a to asi 20 procent. Vůbec nám to ale nevadí. Sadíme ji totiž zčásti na píci a částečně jen jako odplevelující plodinu proti pcháči. U obilí jsme ztráty prakticky nezaznamenali,“ říká Hutař.

Boj s „armádou hrabošů“: Plošné hubení jedem zastavili, Jurečka varuje před katastrofou

Ministr zemědělství Toman (ČSSD) upozorňuje, že situace s přemnožením hrabošů je závažná

Ekozemědělec přitom tvrdí, že mnozí zemědělci si problémy vytvořili sami, když vsadili na monokultury. „Například řepka je dobrá a zlepšující plodina, ale vysazovat by se měla na stejném poli vždy jen jednou za osm let,“ zdůraznil Hutař.

Zakládejte remízky

Nechce přitom nikoho poučovat. „Mohu jen říci, jaké zkušenosti jsem získal. „Vytváříme menší pole, děláme směsky plodin a meziplodiny. Pokud má hraboš dostatek, pestrý jídelníček, je to v pořádku a v obilí moc škod nezpůsobí,“ je přesvědčen.

Jedem proti přemnoženým hrabošům? „Zločin na naší zemi,“ schytalo to ministerstvo

Ministerstvo zemědělství chce zakročit proti přemnoženým hrabošům

Podle Hutaře jsou veledůležité remízky, aby si dravci lovící hraboše měli kde sednout. „Důležité je i to, aby 80 až 90 % plochy půdy bylo celoročně zakryto nějakou plodinou. Snažíme se zasahovat do ekosystému co nejméně. Zároveň naše ekologické zemědělství je i ekonomické,“ zdůraznil.

 

Martin Hutař (59) vystudoval Mendelovu univerzitu v Brně. Po dokončení školy dělal agronoma. Od roku 1988 se začal zajímat o ekologické zemědělství, 10 let má ekologickou farmu. V současné době hospodaří na 368 hektarech půdy.