Seděl tehdy v cele smrti s číslem 53. Já byl ve vedlejší dvaapadesátce. Shodou okolností jsem byl zavřený ve stejné místnosti, jak za první republiky pozdější prezident Československa Klement Gottwald. Bylo mi tehdy 16 let,“ zavzpomínal Michalica.

Ve věznici v Cejlu si odpykával první část tříletého trestu, který dostal jako člen převaděčské skupiny Františka Gajdy. Zastával stejné postoje jak Robotka, ctil názory prezidenta T.G. Masaryka. Setkat se s Robotkou mohl pouze, když z jeho místnosti vynášel kýbl určený na vykonávání lidských potřeb. Mluvit s ním nesměl. „Jen jsme se pozdravili očima,“ upřesnil.

Video
délka: 03:16
1080p 720p 360p

Brno uctilo památku Josefa Robotky, připomenul ho bývalý politický vězeň Cyril Michalica. Hynek Zdeněk, blesk.cz



Napsal o Robotkovi báseň

Robotku zvěčnil alespoň ve vlastní básni. „Hned za rohem cela byla, 53 číslo měla. Byla ona nejhroznější obávaná cela smrti. Pan plukovník Robotka, byl to čestný hrdina. Že byl proti režimu, čekal tu na popravu,“ dodnes si pamatuje Michalica znění.

Za 2. světové války patřil Robotka mezi nejvýznamnější představitele protifašistického odboje. „Byl členem odbojové organizace Obrana národa a Rada tří. Po tragické smrti generála Luži, převzal velení odboje na Moravě,“ upozornil radní Brno – střed Michal Doležel (32, Žít Brno).

Nemohl doříct ani větu

Po válce pak se stejným úsilím bojoval proti komunismu a zaplatil za to životem. „V roce 1950 byl zatčen a obviněn z velezrady a špionáže. Poté seděl ve věznici v Cejlu. Pro smrt si jel ale do Prahy.

Ráno 12. listopadu 1952 předali Josefa Robotku na nádvoří věznice Praha-Pankrác v 5:40 katu. Při zahájení exekuce Robotka jen řekl: „Bylo mně slíbeno...” větu však již nemohl dokončit.,“ doplnil vzpomínku Doležel.

Od čtvrtka 4. dubna připomíná generálmajora in memoriam Robotku nenápadná ocelová deska umístěná v pasáží Alfa v Brně, kde Robotka žil. Uctění své statečnosti se dočkal po 67 letech.

Místo fotky prázdné místo

„Vytvořená byla v rámci projektu Poslední adresa, který vznikl v Rusku na památku obětí komunistického režimu. V České republice je čtvrtá, v Brně je první. Každá je bez fotky, aby upozornila, že po dobrém člověku zůstalo prázdné místo,“ vysvětlil symboliku ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra.

Fotogalerie
18 fotografií