18°C
Proč se předepisují antibiotika poměrně často zbytečně? Lékaři tak mohou činit „pro jistotu“ nebo kvůli očekávání pacienta. Proto je velmi důležité, aby lékař vše pacientovi objasnil, v případě, že k rozhodnutí potřebuje doplnit nějaké vyšetření jej indikoval a dle potřeby si pacienta pozval na kontrolu.
„Lékař by měl směrem k pacientovi mluvit jasně, srozumitelně a otevřeně. Také by měl umět vysvětlit, že v případě virózy je dostačující léčba příznaků, antibotika ji vyléčit nedokážou. Lékař má navíc k dispozici několik metod rychlého testování, které umožňují diagnostiku přímo v ordinaci. Jedná se např. o Streptest, antigenní testy či CRP. Tyto nástroje nejsou 100%, často ale lékaři dokážou pomoci v rozhodování, zda antibiotika indikovat nebo ne. Nicméně drtivá většina infekcí v ordinaci praktického lékaře má virový původ,“ vystvětluje praktická lékařka MUDr. Ludmila Bezdíčková.
Infekce dýchacích cest u dětí? Způsobují je převážně viry, na něž antibiotika nezabírají
Respirační infekce jsou častější u dětí než u dospělých. V naprosté většině případů jsou ovšem virové. „Pokud má pacient rýmu, zároveň ho bolí v krku a má suchý kašel, je velice nepravděpodobné, že by se jednalo o bakteriální infekci. Jestliže se ovšem poměrně výjimečně prokáže, je potřeba, aby ji lékař odhalil a antibiotika předepsal,“ vysvětluje infektolog MUDr. Marek Štefan, MBA. z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny ve FN Motol.
Větší zabiják než autonehody? Ztráta léčivých účinků antibiotik
V Evropě ročně zemře 35 000 jedinců v důsledku infekce odolnou bakterií. Je to zhruba stejně jako počet úmrtí na tyto tři nemoci dohromady – chřipku, tuberkulózu a HIV/AIDS. Pokud by to šlo tímto tempem dál, v roce 2050 na její důsledky zemře 10 milionů ročně. Což by bylo více obětí než na následky rakoviny.
„V České republice mají odolné bakterie každoročně na svědomí životy cca 500 lidí. Co je ovšem navýsost znepokojivé, je skutečnost, že právě u nás mají rezistentní bakterie více obětí než autonehody,“ dodává Štefan.
Co můžeme udělat, aby nás antibiotika léčila i nadále?
Pro chladné počasí jsou typická respirační onemocnění jako např. zánět nosohltanu, hrtanu, průdušnice průdušek. Často se projevují kašlem, rýmou, někdy zánětem spojivek a chrapotem. Mysleme na to, že většina akutních respiračních infekcí je virového původu. A na viry antibiotika nezabírají.
„Někdy je třeba obrnit se trpělivostí, protože kašel u virové bronchitidy může trvat i déle než 3 týdny. Nechme tedy na lékařích, aby rozhodli, kdy jsou pro nás antibiotika vhodná, nenuťme je nám je předepsat pro jistotu. Antibiotická léčba by měla být vzácná a cílená. Jedná se totiž o jediné léky, které čím více používáme, tím méně fungují,“ doplňuje prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ a odborná garantka projektu Antibiotickarezistence.cz.
Realizátorem projektu Prevence antibiotické rezistence je Státní zdravotní ústav. Projekt Prevence antibiotické rezistence (ZD-PDP2-001) byl podpořen grantem z Fondů EHP 2014–2021 z programu Zdraví. www.eeagrants.cz
