Po suchém létě se houby konečně začínají objevovat a houbaři hlásí plné koše! Stejně jako Eva Peterová (41) z Frýdeckomístecka. Houbařila v Beskydech a uspěla. „Chodím obden jen asi dva až tři kilometry kolem baráku na svá místečka. Nejprve jsem našla kozáky a křemenáče, pak jsem se vydala na praváky,“ popisuje pro Blesk.
A páteční nález jí doslova vyrazil dech! „Na jednom plácku pět krát čtyři metry jich bylo skoro sto kousků a já měla pocit, že jsem v houbovém nebi," radovala se.
Svůj houbový úlovek zmrazila, něco nasušila a nakonec byla ještě bramboračka a kuře na hříbkách s rýží. „Ale místy zase začíná být sucho, tak uvidíme, jestli porostou i dál,“ dodává maminka dvouletého Františka.
Klidně 14 dní…
Podle Markéty Vlčkové z České mykologické společnosti rostou houby po deštích, a to zejména v hlavní sezoně, do níž se září počítá, obvykle velmi ochotně. „Kdy a kde začnou růst, ovšem závisí na předchozích podmínkách i konkrétních lokalitách. Není to vždy a všude tak, že se houby po vydatném dešti automaticky ihned rozrostou. Obvykle to trvá 7 až 14 dnů, než začnou růst houby, které jsou pro většinu houbařů zajímavé,“ vysvětluje pro Blesk Markéta Vlčková a upřesňuje:
„Pokud bylo delší sucho, tak na dané lokalitě ani přes vydatný déšť vůbec houby vyrůst nemusí, anebo jim to bude třeba 14 dní či ještě déle trvat.“
Dobrá zpráva
To potvrzuje i mykolog Jaroslav Malý, podle něhož se houbám na mnoha místech zatím moc nechce. „Očekával jsem, že to po těch deštích bude hojnější. Zatím se v trávě objevují žampiony či bedly. Ani v lesích jsem toho kromě pýchavek a penízovky dubové moc neviděl. Tam, kde bylo v létě opravdu velké sucho, tak tam houby nejsou, to je třeba u nás na Bechyňsku,“ popisuje pro Blesk.
Dobrou zprávu přesto má! Domnívá se, že už o tomto víkendu bychom měli začít nacházet typicky podzimní houby, jako jsou václavky, čirůvky, strmělky. Těšit se ale můžeme i na houbaři oblíbenější hřiby smrkové a dubové či kozáky a křemenáče.
Hřib obr
A krásného úlovku se opravdu konečně dočkala i Michaela, která houbařila s maminkou Ivanou (59) u Českého Krumlova. „V lese jsme tam byly poprvé a vyplatilo se. Hřib vážil přesně kilo a klobouk měl 26 centimetrů. Nevěřily jsme vlastním očím,“ raduje se Michaela. Houbový macek byl bez červů a spokojené houbařky z něj udělaly talíř řízků k večeři.
Sbírat v zatopených oblastech?
Státní zemědělská a potravinářská inspekce vydala po katastrofálních záplavách varování, v němž uvádí, že za rizikové je nutné považovat i zasažené zemědělské plodiny na polích, záhonech nebo sadech. Máme se tedy bát i sběru hub v místech, kterými prošly povodně?
„Záplavy mají negativní vliv na kvalitu starších plodnic, které už na zaplavené lokalitě byly. Nevěřím ale, že by tyto plodnice záplavy přežily ve stavu, kdy by je byl vůbec někdo ochoten sebrat. Pokud vyrostou houby nové, tak nevidím problém,“ soudí Markéta Vlčková z České mykologické společnosti a dodává:
„Samozřejmě riziko může představovat potenciální únik toxických látek při záplavách. Pokud je něco takového hlášeno, tak není vhodné v dané lokalitě houby sbírat.“
Stejný názor má také mykolog Jaroslav Malý. „Vůbec bych se toho nebál. Jedině snad v oblasti, kde je chemička a je riziko, že voda spláchla nějaké chemikálie,“ uzavírá Malý.
Kam za houbami a odborníky?
„V neděli a pondělí se můžeme potkat na výstavě hub v obecním úřadu v pražských Kunraticích, kde rád návštěvníkům zodpovím otázky,“ láká Jaroslav Malý. Další houbové akce najdete ZDE.
Eva našla na malém plácku kolem stovky křemenáčů. Eva Peterová
Tyto loupeže na soukromém majetku mohou být jen v této zemi! Nikde v Evropě si to nedovolí, když tak jen na povolenku a malé množství pro vlastní potřebu!
