Obyčejný dům skrývá za zdmi poněkud děsivé tajemství. V jednom z pokojů tu žije zhruba 2600 sklípkanů z celého světa. Od toho nejmenšího až po obří kousky, jež mnohým nahání strach, a navíc jsou prudce jedovatí.
Stará se o ně Petra Svobodová, která pavoukům doslova propadla. „Už tatínek byl vášnivý terarista, takže jsem v tom vlastně vyrostla, i když choval jiná zvířata,“ vzpomíná na chovatelské začátky pavoučí máma. Přes různé chameleony či plazy se nakonec dostala ke členovcům, kteří ji uchvátili. „Zaslouží si obdiv. Příroda jim dala nádherné barvy, jsou zajímaví, jakým způsobem loví, jak se starají o potomstvo,“ popisuje.
A zatímco ona se radovala z každého nového přírůstku, jejímu příteli Honzovi přítomnost sklípkanů v domě nejdříve nedělala úplně dobře. „Na začátku jsem řekl, že had a pavouk mi nesmí přes práh. Teď už je i natáčím a fotím, člověk si na ně zvykne,“ svěřil se.
Jedovatá nádhera
Petra Svobodová má v chovu i hodně jedovaté sklípkany. Přesto se jí ještě nikdy nestalo, že by ji pavouk kousl a musela vyhledat lékařskou pomoc. „Člověk nesmí ztratit respekt, pak vám nic neudělají. Kdo si myslí, že je machr a zachází s nimi neurvale, toho samozřejmě kousnout může a také se to stává,“ vysvětlila původním povoláním prodavačka.
Kdo uteče, nevyhraje
Do tuhého jde ve chvíli, když čas od času některý pavouk uteče. Zvlášť, jde-li o největšího sklípkana světa. „Šla jsem za přítelem a říkám, zlato, utekl mi ten největší. A on, ať se nevracím do ložnice, dokud ho nenajdu a neodchytím,“ směje se chovatelka. Naštěstí ví, kde osminohé uprchlíky hledat. „Mají rádi teplo, tak je najdete za televizí, za lednicí, za počítačem, a tenhle samec nakonec seděl zezadu na pavoučím inkubátoru,“ upřesnila.
Co na to sousedi?
O nezvyklém koníčku Petry Svobodové samozřejmě vědí i její sousedi z okolních domů. Problém s tím ale nemají. „Říkají mi jenom, hlavně, ať ti neutečou k nám. To se ale naštěstí ještě nikdy nestalo.“
