Požár alzheimer centra ukázal na problémy spojené se stářím. Jenže pobyt v zařízení pro seniory si může dopřát jen část důchodců. Odrazují je dlouhé čekací lhůty a často i vysoké ceny. Navíc polovina seniorů chce prožít zbytek života doma. Péči o ně pak přebírají jejich blízcí.
Bez peněz, bez pomoci, bez ocenění
O své blízké neformálně pečují statisíce lidí. Část z nich je ale tzv. neviditelná. Oficiální statistiky o nich mlčí, protože za svou péči nedostávají žádné peníze a nevyužívají ani žádné odlehčovací služby. Nejčastěji se jedná o ženy ve věku 36 – 64 let. Bojují s nedostatkem financí, deprivací způsobenou stresem či zhoršenými partnerskými vztahy.
Chudí pečující = chudí senioři
Odborníci varují, že pokud se nezmění systém, z chudých neformálně pečujících se stanou chudí senioři. Téměř polovina totiž kvůli péči nezvládá práci na plný úvazek. „To vede k propadu příjmů, který lidé často řeší tím, že postupně čerpají úspory na penzi nebo třeba peníze odložené stranou na rekonstrukci domova. Když tyto prostředky dojdou, jsou ohroženi příjmovou chudobou,“ říká Aleš Rod, ředitel Centra ekonomických a tržních analýz.
Podle něj situaci ještě zhorší aktuální růst cen. „Běžný člověk má možnost se inflaci bránit placenou prací přesčas. To nebudou moci udělat neformálně pečující, kteří jednoduše žádný volný čas nemají,“ dodává.
Počet potřebných bude růst
V příštích dvaceti letech se podle demografických odhadů může počet osob starších 75 let až zdvojnásobit.
