Anička dostala mrtvici na volejbalovém soustředění. Na základě příznaků nejprve nikdo vážné zdravotní potíž neodhalil. Natož školačka na prvním stupni… „Začala mi mravenčit pravá noha a později i ruka. Trvalo to maximálně dvě minuty. Poté jsem pokračovala v tréninku,“ popisuje Anna. Ataka mrtvice v podobě mravenčení se znovu opakovala. Anička dokonce i hůře chodila.
O svých potížích tehdy řekla trenérce. „Popsala jsem, co se děje, podívala se na mě a domluvily jsme se, že si půjdu lehnout a uvidíme, jak mi bude ráno. Ráno jsem, ani nevím jak, slezla z postele, ale když jsem se postavila na obě nohy, upadla jsem. Sesypala jsem se jako domeček karet přímo před dveřmi do chatky,“ vypráví Anna.
Když se konečně ocitla v nemocnici na vyšetření, uplynulo zhruba 26 hodin od prvních příznaků. „V tu chvíli jsem byla ochrnutá na celou pravou stranu včetně tváře, kterou jsem již také necítila,“ popisuje mladá slečna. Na jednotce intenzivní péče pak lékaři sraženinu odstranili a Anně se pomalu začal vracet cit do končetin.
Chůze s chodítkem
„Poté začal můj nekonečný boj o návrat zpět do běžného života. S rehabilitační pracovnicí jsem se učila znovu chodit stejně, jako se učí děti. Bylo to velmi náročné, zprvu jsem se učila stát a poté dělat malé krůčky. Chodit jsem začala s chodítkem. S prstem na pravé ruce jsem pohnula až skoro měsíc po příhodě,“ popisuje Anna, u které dodnes přetrvává třes v pravé ruce a nepravidelná chůze.
Sebepoškozování
Po mrtvici se ovšem kromě fyzických následků přidalo i trápení psychické. Po traumatickém zážitku byla hospitalizovaná na dětské psychiatrické léčebně, protože upadla do depresí a sebepoškozování. „Kdybych mohla cestovat v čase tak bych se k tomu všemu postavila trochu jinak, jenže člověk až s odstupem vidí ty chyby a věci, co by udělal jinak,“ usmívá se.
Dnes Anička pracuje v sociálních službách a pomáhá druhým. Vydržela jí také záliba z dětství, stále ráda maluje, jen se musela naučit zvládat to levou rukou. Také se snaží obden cvičit, aby udržela všechny své svaly funkční. „Vím, že jakmile polevím i třeba jen na pět dnů, bude to znát,“ dodává.
25 tisíc lidí ročně v Česku
Cévní mozková příhoda, lidově mrtvice, je náhlé postižení určité části mozkové tkáně způsobené poruchou jejího prokrvení. Jedná se o druhou nejčastější příčinu úmrtí v naší zemi a může postihnout každého bez ohledu na věk. Ročně u nás postihne přes 25 tisíc lidí.
Pomáhají Lvice
Prevence a včasné rozpoznání příznaků mrtvice mají zásadní vliv na postiženého člověka a mohou výrazně zlepšit kvalitu života pacientů. Osvětou o mrtvici se letos zabývá i projekt Lvice, který organizuje nezisková organizace Cesta za snem. V aktuálním ročníku Lvic jsou kromě Anny Henlínové dokonce další dvě účastnice, které mrtvici v dětství prodělaly. „Kromě osvěty letos prostřednictvím veřejné sbírky podpoříme také malou Elenku, která prodělala cévní mozkovou příhodu v pouhých třech letech,“ vysvětluje Heřman Volf, předseda Cesty za snem.
Mrtvice často nebolí
„V 85 % případů mrtvice nebolí, a proto lidé její projevy podceňují. Při pozdní reakci ale zanechává vážné následky nebo končí i úmrtím,“ říká Hana Maršálková z iniciativy Act FAST. „Snažíme se naučit co nejvíce lidí rozpoznávat příznaky cévní mozkové příhody a správně reagovat, když k ní dojde,“ dodává Hana Maršálková s upozorněním na pomocnou zkratku FAST k rozpoznání příznaků.
FACE – skleslý ústní koutek a oční víčko na jedné polovině tváře
ARM – necitlivost paže a neschopnost udržet předmět
SPEECH -neschopnost komunikace, případně obtížné porozumění řeči pacienta
TIME – v případě výše uvedených příznaků začínáte bojovat s časem, co nejrychleji vyhledejte lékařskou pomoc.
Neurolog: Mrtvice udeří v jakémkoli věku
Tři otázky pro neurologa MUDr. Roberta Mikulíka, Ph.D z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Jaká věková skupina lidí je k mozkové mrtvici nejnáchylnější a proč?
Většinu pacientů tvoří lidé nad 75 let, avšak mrtvice se nevyhýbá ani mladším ročníkům. Cévní mozková příhoda postihne každého čtvrtého člověka a ve většině případů je způsobena dlouhodobým nezdravým životním stylem, nedostatkem pohybu a nevhodnou stravou. Se zvyšujícím se věkem se rizikové faktory kumulují a přibývá výskytu onemocnění, která přímo zvyšují výskyt mrtvice. Proto je důležité prevenci nepodceňovat v žádném věku.
Jak je možné, že se mrtvice přihodí i mladým lidem nebo dětem?
V zásadě platí, že mrtvice nás může potkat v jakémkoliv věku, příčiny vzniku se ale u mladých a starších pacientů liší. V mladším věku ale mozková mrtvice může vzniknout z jiných příčin, např. v důsledku traumatu tepny, imunologickými mechanismy, užíváním drog, srdečními chlopenními vadami, genetickými abnormalitami a dalšími onemocněními.
Jaká preventivní opatření mohou riziko mrtvice snížit?
Mrtvici lze až v 80 % případů předejít správnou prevencí. Klíčové je vzdát se kouření cigaret, které zvyšují riziko vzniku až devítinásobně. Dále je doporučena strava s minimem soli a tuku a zařazení více zeleniny, ovoce a mořských ryb do jídelníčku.
Důležitý je také pravidelný pohyb a prevence onemocnění, která riziko vzniku mrtvice zvyšují. Největším rizikovým faktorem je vysoký krevní tlak, srdeční onemocnění, jako fibrilace síní, cukrovka, vysoký cholesterol nebo spánková apnoe. Je proto zásadní znát svoji hodnotu krevního tlaku a cholesterolu a případně pravidelně navštěvovat lékaře a užívat předepsané léky, tak aby hodnoty krevního tlaku a cholesterolu byly v normě.
Jak poznáte snadno a rychle příznaky mrtvice? Videohub
