Až do loňského listopadu byla Martina aktivní máma Vojty (10) a Magdalenky (7). Se svým mužem vychovávala děti, pracovala jako prodavačka a myslela i na ostatní. Pravidelně darovala krevní plazmu a přihlásila se i k dárcovství kostní dřeně. Vše vypadalo pozitivně a nikdo nečekal, že by se mohlo stát něco strašného.
Jednoho dne, ale Martina začala mít mírné brnění v prstech, následně v dlaních a v zápěstí, někdy se podobné symptomy objevily i v dolních končetinách. „Vše nasvědčovalo onemocnění karpálního tunelu a u nohou se potíže zase přisuzovaly nedostatku vitamínů a minerálů nebo stresu,“ vzpomíná pan Daniel.
Vzácná nemoc
Během deseti dní ale vše nabralo děsivé obrátky. Z Martiny se stal úplný ležák závislý na pomoci druhých. Odvezli ji do nemocnice a hospitalizovali na neurologii, kde po dokončení všech výsledků zjistili, že se jedná o nejvzácnější formu Guillain – Barré syndromu, což je autoimunitní onemocnění, při němž dochází k poškození vnějšího nervového systému.
„Jednoduše řečeno dojde k omezení nervového propojení mezi míchou a končetinami. Martina necítila končetiny, náhle přestala ovládat nohy i ruce. Její tělo zkrátka úplně vypnulo. První dva měsíce v nemocnici si ani nepamatuje,“ popisuje pro Blesk pan Daniel. Proč k vzniku choroby tak náhle došlo, nikdo neví. „Údajně to může spustit jakýkoliv malý zánět v těle. Nebo i silnější virus chřipky,“ vysvětluje pan Daniel.
Celková otrava
V nemocnici navíc došlo k další vážné komplikaci, kdy asi po týdnu hospitalizace nasadili lékaři speciální léčbu, která Martině měla pomoci. Bohužel ze zavedených katetrů potřebných k výměně krevní plazmy se nemocné ženě do celého těla rozšířila sepse a došlo k život ohrožující otravě.
Martina se dostala z nejhoršího a byla převezena do rehabilitačního ústavu, kde by podle posledních informací měla být do konce května. Pak by se mohla po půlroce konečně vrátit ke své rodině.
Když pan Daniel vypráví o tragédii, která jejich rodinu potkala, je vidět, že nejen on, ale i obě děti a také sama Martina jsou rozhodnuti bojovat za to, aby se jejich společný život co nejvíce zlepšil.
„Vychovávat dvě menší děti a k tomu se po propuštění starat o moji ženu bude velmi složité, ale nabídku na umístění do ústavní péče jsem odmítl, trpěli bychom všichni,“ říká Daniel s tím, že přece při manželském slibu slíbil: V dobrém i ve zlém.“
Martinin zdravotní stav se podle lékařů bude zlepšovat zřejmě jen mírně. Poslední zpráva od neurologa zněla, že maminka dvou dětí je těžce zdravotně postižená, závislá na pomoci jiné osoby, a současně není vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopna samostatně jednat, není ani schopna podpisu.
Lžičku přivázat gumičkou k ruce?
Lékaři předpokládají, že samostatně v budoucnu ujde asi jen padesát metrů, invalidní vozíček už bude nezbytný. Obavy se týkají hlavně stavu rukou, jejichž pohyblivost se v budoucnu také zřejmě příliš nezlepší. „Nevezme si ani hrnek. Kdyby se chtěla najíst sama, lékaři psali, že by to zvládla se lžičkou přidělanou k ruce gumičkou,“ popisuje krutou situaci pan Daniel.
Domů po půl roce…
Svou ženu navštěvuje s dětmi v rehabilitačním ústavu dvakrát týdně a společný čas tráví i o víkendech. Na chvíli, kdy se Martina konečně vrátí domů ke své rodině, se všichni velmi těší, zároveň ale mají obrovské obavy, jak celou situaci zvládnou. Bydlí totiž v nájemním bytě, který je zcela nevhodný pro pohyb na vozíčku. Velkou otázkou je i to, kdo bude o Martinu pečovat, když děti budou ve škole a pan Daniel v práci.
Na pomoc rodině proto vznikla na dobročinné platformě Donio sbírka. Příspěvky budou využity hlavně na pořízení vlastního bydlení a jeho úpravu na bezbariérové, dále na zajištění asistenční péče pro Martinu v době nepřítomnosti ostatních členů rodiny.
„Vaše pomoc nám umožní soustředit se na péči o Martinu a zajištění normálního života pro naše děti. Děkujeme vám za každý dar a každou projevenou laskavost. Vaše solidarita je pro nás zdrojem síly v těžkých časech,“ dodává Daniel Kříž.
Trend, nebo vážné onemocnění? Bez lepku a laktózy žije čím dál víc Čechů Bára Holá