22°C
Lucie Levá se poprvé s rakovinou setkala před čtyřmi lety, kdy šlo o nádor střev. Podstoupila chemoterapie a dvě velké operace, po kterých jí zůstaly jizvy, o část střev přišla. Pravidelně také musela chodit na kontroly, jichž se vždy velmi bála. Neustále tak žila mezi euforií z každého nového dne a obavami, co přinese budoucnost. Na konci léta se plíživé strachy bohužel vyplnily.
„Jdu na operaci, budou mi brát polovinu jater, aby se dostali k nádorovému ložisku, které je špatně uloženo. Kdyby ložisko nešlo vyndat, čekala by mě chemoterapie zase s biologickou léčbou. I když se to podaří vyndat, kéž by se to podařilo, tak stejně nevíte, co bude dál, a stejně život bude probíhat v tom tempu, v jakém už žiju ty čtyři roky,“ popsala s únavou a smutkem v hlase.
Život v pochybách
Čtyřhodinová operace ve Všeobecné fakultní nemocnici sice dopadla dobře, Lucie se přesto neubránila přemýšlení o smyslu toho všeho, došlo i na tázání se po spravedlnosti… „Nejhorší je, když na vlastní život pocítíte, že věci se nedějí z nějakého důvodu… Dřív jsem v to doufala, ale teď to tak vůbec necítím… Stejně jako necítím spravedlnost světa,“ přiznala Lucie.
A svěřila i pochyby ohledně víry a síly pozitivního myšlení. „Já opravdu hodně věřila, že se nemoc nevrátí… Vrátila se poprvé… Vrátila se podruhé… Možná to ani není, že se vrátila… ale je stále nevyléčená,“ podělila se o své nejniternější myšlenky.
Jizvy nejsou tabu
Svou křehkost odhalila také prostřednictvím emotivních fotek, na kterých ukázala bříško s obrovskou jizvou, zakrvácenými dreny a hadičkami. „Takto teď vypadám… A co sakra?! Je to nepříjemný? Je to nechutný? Není! Je to život! Žijeme v divném pozlátku, kde je všechno vyfiltrovaný, aby všechno vypadalo krásnější. Proč je tabu nemoc, smrt a ošklivé věci,“ ptá se Lucie na sociální síti. Proč se nemluví i o těchto věcech, ptá se, načež dodává:
„I když je to nepříjemné, tak se ty věci dějou… a dít budou. Bohužel nepatřím mezi ty šťastné s úžasným životem… Tvrdě si ten život opakovaně vybojovávám. Už si občas nepřijdu jako člověk, ale s těmi jizvami jako superhrdinka,“ usmívá se s nadhledem a připomíná zásadní roli prevence: „Věnujte se svému zdraví a choďte na prohlídky, je to fakt důležité.“
.
