Až do loňského podzimu byl Radek, kterému nikdo neřekne jinak než Ječma, naprosto zdravý aktivní muž. Se svou ženou vychovával syna Tomáška, pracoval jako ajťák, život žil naplno. „Když ho člověk nenašel za počítačem, dalo se předpokládat, že někde chodí po horách, leze po skalách, jezdí na kole nebo brouzdá vzduchem na paraglidu. To všechno se mu dařilo skloubit i s rodinným životem,“ vypráví pro Blesk.cz jeho žena Eva.

Radek přestal vidět

V osudný den se Radek vydal na služební cestu do Prahy, kde ho postihly náhlé zdravotní problémy. „Zaskočilo ho, že přestává vidět, proto to jel hned řešit do nemocnice, odtud už ale neodešel,“ popisuje paní Eva.

Po sérii vyšetření se ukázalo, že má nádor na mozku, velmi nešťastně uložený. „Nádor byl ve čtvrté mozkové komoře, kde jsou všechna důležitá centra ovládající většinu činností. Byl hodně rozvětvený a bylo téměř nemožné ho vyoperovat,“ vypráví Radkova manželka.

Operoval docent Vladimír Beneš 

Po tomto prvotním šoku následoval další. Kvůli rozsahu nádoru a jeho uložení byla nutná okamžitá operace s velmi nejistou prognózou, lékaři rodinu připravovali na nejhorší scénář. Operace se však ujal vyhlášený neurochirurg, docent Vladimír Beneš mladší. „Měli jsme z pekla štěstí, že měl zrovna službu a dostal manžela do péče. Nevím, jak by to bez něho dopadlo. Měl odvahu se do toho pustit, i navzdory velmi špatné diagnóze,“ přiznává s dojetím paní Eva. Náročná operace trvala dlouhých deset hodin.

Bohužel jejího Radka stíhala jedna pooperační komplikace za druhou, prodělal krvácení do mozku, několik infekcí a několikrát bojoval o život. Nakonec strávil dlouhé dva měsíce na oddělení ARO v Motole. Jeho rodina z Brna za ním denně dojížděla s obavami ze zpráv, které se dozví. A zprávy to většinou optimistické nebyly.

Všichni si moc přejí, aby Radek mohl zase dovádět se svým synkem.
Autor: archiv Evy Ječmínkové

Odkázán na péči rodiny

Před Vánoci se jeho stav konečně stabilizoval a mohl být převezen do Brna na oddělení dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče. Tam se panu Radkovi podařilo obnovit samostatné dýchání a byly zahájeny rehabilitace. Ale ani po dalších devíti měsících v nemocnici tatínka malého Tomáška tělo neposlouchá a zůstává upoutaný na lůžko. Stále není schopen verbálně komunikovat, přijímat potravu a je zcela odkázán na pomoc druhých.

Snaha o restart

Ječmova rodina se rozhodla pro něj udělat maximum, radikálně změnit své životy a letos v létě si ho vzala do domácí péče. Chtějí mu pomoci s návratem do života, aby byl co nejvíce soběstačný a mohl být zase plnohodnotným usměvavým tátou. A Ječma to nevzdává, je to bojovník a neúnavně si jde za svým cílem, i když je to někdy opravdu těžké. Je před ním ještě hodně velký kus práce, a aby měla jeho snaha co největší efekt, potřebuje intenzivní rehabilitace nejen v domácím prostředí, ale také ve specializovaných zařízeních.

Sbírka na pomoc

 To vše ale stojí obrovské peníze, které nyní paní Evě scházejí. Kvůli rodičovské dovolené a domácí péči nemá žádný příjem. Vše platí z příspěvků a vlastních úspor, které se při takto nákladné péči rychle tenčí. Nikdo neví, jak dlouho to bude trvat, proto se jejich kamarádi rozhodli uspořádat sbírku na dobročinné platformě Donio.

Peníze by byly využity například na opakovanou léčbu ve specializovaném neurorehabilitačním centru v Piešťanech, přepravy sanitkou, odpovídající péči a terapii v domácím prostředí a mnoho dalšího.

Na sbírkovém kontě už je přes 400 tisíc korun a Radkovi i jeho blízkým se tak otvírají obrovské možnosti. „Jsem moc překvapená, jak se sbírce daří. Nebude třeba na nic čekat, vše půjde hned. Protože všechno je to o financích. Když člověk přijde jako samoplátce, hned může využít potřebné, jinak zdlouhavě a obtížně dostupné, rehabilitace,“ dodává s nadějí, úlevou a radostí v hlase Eva Ječmínková.

 

Video
Video se připravuje ...

Pět nejčastějších nemocí, na které Češi umírají 

Fotogalerie
8 fotografií