18°C
Tereze, v té době nadějné české stepařce, se tak během pár měsíců obrátil život naruby. Trvalo více než dva roky, než se jí společně s lékaři podařilo nemoc dostat pod kontrolu, což se podařilo zejména díky biologické léčbě.
Zpočátku to přitom vypadalo, že půjde pouze o jednorázovou záležitost. „Na konci roku 2018 jsem jednou našla krev ve stolici, tak jsem s tím zašla k lékaři na gastroenterologii. Tam mi po koloskopii řekli, že mám zánětem zasažený konec tlustého střeva, dostala jsem čípky na zaléčení a další tři měsíce jsem o ničem nevěděla,“ vzpomíná Tereza.
Krev ve stolici
Mezitím se dostala do finální fáze nejen příprav na maturitu, ale také na mistrovství republiky ve stepu, který byl její celoživotní vášní. „Pak jsem ale dostala hrozný průjem, zase s krví. Nespočetněkrát jsem musela běžet na záchod, i když už vlastně tělo nemělo co vydávat,“ popisuje. Opět skončila na gastroenterologii, tentokrát už jako hospitalizovaná pacientka. Lékaři jí nasadili léčbu na zklidnění střeva, aby alespoň nejhorší příznaky pominuly, a tehdy se také poprvé dozvěděla diagnózu ulcerózní kolitidy.
Postupně dostala kortikoidy, které měly potlačit nejhorší příznaky nemoci. „Takto nadopovaná jsem nějak zvládla maturitu i mistrovství republiky, obojí jsem měla v jednom týdnu. Pak jsem ale úplně odpadla. Zánět se bohužel příliš nelepšil a já pořád trpěla. Neustále mě bolelo břicho a neustávaly průjmy,“ říká Tereza.
Trombóza i zánět slinivky
Nakonec ji lékaři poslali na kliniku ISCARE, kde dostala moderní biologickou léčbu. Vyhráno ale zdaleka neměla. „Postupně jsme vyzkoušeli asi tři preparáty, které bohužel všechny selhaly. Zároveň jsem pořád užívala vysoké dávky kortikoidů, ovšem můj stav se nelepšil. Do konce roku 2019 jsem byla v nemocnici třikrát, aby mě i pomocí antibiotik dali dohromady, ale nikdy se to nepodařilo na delší dobu,“ vykládá Tereza.
Nakonec kvůli nemoci musela skončit se stepem a nevyšel ani její plán studovat vysokou školu – zdraví jí to jednoduše nedovolovalo. Vzhledem k tomu, že nemohla ani pracovat, ani studovat, získala invalidní důchod. K ulcerózní kolitidě se navíc přidaly další potíže, kromě střevní choroby dostala i trombózu do lýtka a také prodělala akutní zánět slinivky břišní. Tím bohužel výčet potíží nekončil, protože musela do nemocnice s trombózou mozkových splavů a také si prožila epileptický záchvat, kvůli kterému musí doposud užívat léky na epilepsii.
Hrozil umělý vývod
S lékaři ale nadále hledala lék, který by ulcerózní kolitidu dostal pod kontrolu. To se nedařilo až do roku 2021. „Už jsem na tom byla opravdu špatně. Nechtěla jsem pomalu vycházet z domu, nemoc mě vyřadila z běžného života, odstřihla od kamarádů, školy, práce. Hrozila mi operace střeva a stomie (umělý vývod střeva). Kortikoidy nezabíraly a byla jsem z nich celá oteklá a zavodněná, navíc mi začaly řídnout kosti, popraskala mi kůže a udělaly se mi obrovské strie po celém těle. Poslední šancí bylo nasazení kombinace dvou biologických léků – a tato duální terapie konečně zabrala,“ popisuje.
Pomohla biologická léčba
Po dvou letech tak Tereza mohla konečně vysadit kortikoidy. Zároveň si začala „rovnat“ i svůj život – začala úspěšně podnikat a zajela si i na dovolenou. Tento stav vydržel skoro dva a půl roku, bohužel letos v srpnu tato duální terapie opět selhala, Tereze začalo být zase zle a skončila hospitalizovaná v nemocnici.
„Můj lékař prof. Milan Lukáš mi ale nasadil novou biologickou léčbu, která naštěstí rychle zabrala a zatím to vypadá, že je to opět na dobré cestě. Tento nový lék užívám zatím jeden měsíc. Mohu teď fungovat normálně, zase rekreačně sportovat i pracovat. Jenom si trochu hlídám jídlo, abych nesnědla něco, co mi nedělá dobře. A věřím, že už to bude jenom lepší,“uzavírá Tereza.
Téměř 70 tisíc nemocných
Podle odborníků trpí v současné době nespecifickými střevními záněty v Česku téměř 70 000 lidí. Značná část pacientů onemocní ještě před dovršením dospělosti. „Přestože se zánětlivá střevní onemocnění charakteru IBD nejčastěji poprvé projevují v adolescentním věku, není již výjimkou jejich výskyt u batolat nebo u kojenců,“ říká MUDr. Katarína Mitrová, Ph.D., z oddělení dětské gastroenterologie ve Fakultní nemocnici v Motole. Nemoci jako Crohnova nemoc nebo ulcerózní kolitida jsou tzv. imunitně podmíněná onemocnění, tedy způsobuje je vlastní imunitní systém pacienta.
„Přestože jednoznačnou příčinu neznáme, uplatňují se zde jak faktory genetické, tak i faktory vnějšího prostředí. U obou nemocí byly prokázány genetické dispozice, které jsou daleko silněji vyjádřeny u Crohnovy choroby. Čím silnější je genetická vloha, tím časněji se choroba projeví a obvykle také probíhá agresivněji,“ prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., přednosta kliniky ISCARE.
Bolesti břicha, průjem
Nejčastěji se IBD projevují bolestmi břicha, průjmy nebo krví ve stolici. U dětí však může být, na rozdíl od dospělých pacientů, jediným projevem porucha růstu. „Dětský věk je obdobím neustálého růstu, proto je nutné pomocí vhodné terapie zánětlivou aktivitu nemoci co nejdříve zklidnit, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění vývoje malého pacienta. Ze stejného důvodu musíme také citlivě volit léčbu, aby vývoj negativně neovlivňovala,“ vysvětluje MUDr. Mitrová.
Kortikoidy i biologická léčba
Přestože mají lékaři k dispozici naprostou většinu léků, které jsou určeny i k léčbě dospělých, vyžaduje léčba mladých pacientů zvláštní přístup. K potlačení Crohnovy nemoci například lékaři používají místo kortikosteroidů tzv. výlučnou enterální výživu, což je roztok obsahující cukry, tuky, bílkoviny, ionty, vitaminy, stopové prvky a vodu. Ten pacienti do trávicího traktu dostávají popíjením nebo sondou. U těžších případů je pak důležité časné zahájení imunosupresivní či biologické léčby nebo jejich kombinace. Tou se lékaři snaží předejít definitivnímu poškození střeva.
„V současné době se mění také přístup k chirurgickým zákrokům, které již neslouží jenom k řešení komplikací nebo jako ‚poslední možnost‘ po selhání léků. Optimální načasování operace u dětských pacientů může pozitivně ovlivnit jejich další vyhlídky a často i odpověď organismu na další léčbu,“ říká MUDr. Mitrová.
Primář Gastroenterologického oddělení MOÚ v Brně Jan Trna o kolonoskopickém vyšetření. Jiří Nováček
