9°C
Spát za zvuku motorové pily není nic příjemného. Spolunocležník se nevyspí a ráno se cítí jako po boji. Co když se ale s úplně stejnými pocity budí také chrápající »viník«? V takovém případě je na pořadu dne návštěva specialisty. Chrápající může trpět nemocí s názvem obstrukční spánková apnoe (OSAS). Laicky řečeno se vyznačuje tím, že tělo místo toho, aby v noci spalo a nabíralo síly, bojuje celou noc o kyslík. Jedná-li se navíc o tzv. centrální spánkovou apnoe, je namístě návštěva neurologa.
Těžká rána i dny
Jak ale člověk zjistí, že spánkovou apnoe trpí, notabene žije-li bez partnera? „Napovědět může například to, že se po standardně dlouhém spánku necítí dobře, odpočatě a už vůbec ne svěže. Pokud ho to trápí den co den třeba rok, pak je to zvláštní. Často se k tomu přidá vysoký krevní tlak a další menší potíže. Ale nejzásadnější je právě ta únava,“ vysvětluje MUDr. Petr Jirák, primář ORL a chirurgie hlavy a krku z Nemocnice Na Homolce.
Pokud se neokysličuje mozek, je to problém pro cévy a srdce, dechové pauzy mohou vést k závažnějším zdravotním problémům. „Ve chvíli, kdy tělo dýchá a pak najednou nedýchá, organismus zapne senzory, které člověka probudí a ten se s obrovským chrápnutím nadechne a vzbudí. Když se tohle děje každou druhou minutu, člověk téměř nespí, i když si myslí, že ano,“ popisuje MUDr. Jirák.
Kdy je chrápání rizikem?
Chrápání samo o sobě nebezpečné není. Když je pacient dobře vyšetřený a je zjištěno, že apnoí za noc není tolik, řeší se, jak zajistit kvalitní dýchání, aby k chrápání nedocházelo. Příčinou může být zhoršená nosní průchodnost či zúžení horních cest dýchacích v oblasti hltanu.
„Složitější je to u syndromu obstrukční spánkové apnoe, která trvá alespoň deset sekund a je doprovázena snížením saturace (množství kyslíku v krvi), pak je nutné vyhledat specialistu v oblasti spánkové medicíny,“ nabádá k neodkladnému vyšetření MUDr. Miloš Kotulek, vedoucí lékař poradny pro poruchy dýchání ve spánku a chrápání z ORL kliniky nemocnice v Pardubicích. Následky nekvalitního spánku jsou samozřejmě větší než únava a nižší efektivita v práci. Fatální je např. mikrospánek při řízení automobilu.
Způsob léčby
Nejdříve však pacient musí zamířit na oddělení všeobecné ORL ambulance, kde se provede komplexní ORL vyšetření a je doporučen další postup, který většinou sestává z polygrafického vyšetření spánku ve spánkové laboratoři. U pacientů s těžkým stupněm spánkové apnoe a u těch pacientů, kteří nemohou nebo nechtějí podstoupit chirurgickou léčbu, je možné jejich obtíže řešit pomocí přetlakové ventilace (masky na obličeji), která přináší velmi dobré výsledky.
Už 20 % Čechů má velký problém
Výzkumy ukázaly, že spánková apnoe postihuje až 20 % populace! Vyšší zastoupení mají muži, a to dokonce čtyřnásobně!
Co s »obyčejným« chrápáním?
Obecně platí, že prosté chrápání (ronchopatie) se řeší jednoduchým chirurgickým výkonem v lokální anestezii, při kterém je odstraněn čípek v hrdle na zadní straně měkkého patra a pomocí radiofrekvenční termoterapie je tímto ošetřeno měkké patro. „Výkon se provádí ambulantně a je pro pacienta v podstatě nezatěžující,“ uklidňuje doktor Kotulek. Dobrá zpráva je že, takto lze do jisté míry řešit i spánkovou apnoe lehkého a středního stupně.
Jak závažné to je?
Na základě vyšetření ve spánkové laboratoři, které se zaměřuje na počet dechových pauz za hodinu, stanoví lékař tzv. apnoe index, který dělí pacienty do tří základních skupin:
1/ 5 až 15 dechových pauz za hodinu – lehký stupeň apnoe
2/ 15 až 30 dechových pauz za hodinu – střední stupeň
3/ více než 30 – těžký stupeň
Pozor! Dechové pauzy zhoršují průběh kardiovaskulárních, neurologických, plicních i endokrinologických onemocnění. Je tu i vyšší riziko infarktu, diabetu nebo třeba cévní mozkové příhody.
Jak souvisí nadváha s chrápáním?
Chrápete a trápí vás kila navíc? Možná netušíte, že to má souvislost! „Je prokázáno, že právě nadváha se významně podílí na vzniku a rozvoji chrápání a také spánkové apnoe,“ vysvětluje MUDr. Kotulek. A snížení tělesné hmotnosti o 10 % vede samo o sobě ke zmírnění obtíží pacientů až o 50 %.
