14°C
Paní Trnovcová onemocněla před pěti lety, kdy ji potkalo hned dvojité neštěstí. Nejprve si na bruslích zlomila obě ruce, tři měsíce na to si z procházky přinesla na noze dvě klíšťata. „Vyndala jsem je a dál neřešila. Pak jsem normálně chodila do práce a náhle jsem si všimla dvou skvrn. Myslela jsem, že jsou z pracovního oblečení,“ vzpomíná pro Blesk.cz Galina, která je zaměstnaná v kovářské dílně.
Skvrny se ale proměnily ve velké fleky a paní Galina raději vyrazila na pohotovost. „Tam zjistili boreliózu a nasadili antibiotika. Jedny nestačily, takže nasadili ještě druhé silnější,“ popisuje Galina, která ještě celý rok a půl po nákaze prožívala skutečné peklo.
Ztráta paměti
Po zlomenině rukou měla za sebou rehabilitace a ruce se jí podařilo rozcvičit.Jenže borelióza vše opět zkomplikovala. Dostavily se potíže nervového charakteru. Ochrnuly jí konečky prstů. Ale zjistila i další, mnohem horší věc.
„Když na mě někdo mluvil, pamatovala jsem si jen první větu a zbytek ne. Nejhorší bylo, že se snažíte zapamatovat, co po vás druhý člověk chce, ale nedokážete to. A uvědomujete si, že to nedokážete,“ popisuje zoufalé chvíle.
„Navíc se mi potom i ztrácela slovíčka, nedokázala jsem dát věty dohromady. Takže jsem odpovídala na jednoduché otázky jen ano a ne. Trvalo asi rok a půl než jsem pořádně začala mluvit,“ dodává Galina, která se dnes už cítí v mezích možností v pořádku. „A když jdu ven nebo do lesa, chráním se repelentem,“ uzavírá.
Imunoložka Alena Žákovská: Klíšťata nepodceňujte!
Docentka Alena Žákovská z Masarykovy univerzity v Brně tyto parazity dlouhodobě zkoumá. „Letos se zima prodloužila, takže se aktivita klíšťat zpozdila zhruba o čtrnáct dní. Ráno je ještě kolem nuly, klíšťata potřebují, aby země měla alespoň čtyři až pět stupňů, pak pomalu začnou být aktivní,“ popisuje pro Blesk.cz.
Se svými studenty podniká takzvané vlajkování, tedy sběr klíšťat na vybrané lokalitě. „Letos jsme vybrali lokalitu v Brně Pisárkách. Chodíme pravidelně každý týden v danou hodinu. Zjišťujeme, jak jsou klíšťata aktivní, a jestli jsou pozitivní. Například ze 700 klíšťat nalezených loni na lokalitě u brněnské přehrady bylo 10 procent pozitivních na borelie,“ udává vědkyně.
Přenos různých patogenů
Nejčastější nemoc, kterou klíšťata způsobují, je lymská borelióza a dále klíšťová encefalitida, která je virového původu. „Klíšťata ale přenášejí i další patogeny, jako je například anaplazmóza. Prokazatelně v nich může být i toxoplazma, ale zatím nevíme, zda se z klíšťat přenáší,“ vysvětluje odbornice s tím, že při běžném rozboru krve pacienta lékaři většinou testy na další patogeny bohužel nedělají. Nakažený tak často ani netuší, co všechno mu v krvi koluje…
Žákovská důrazně varuje před faktem, že pokud se klíště zakousne a saje delší dobu, riziko přenosu patogenu na člověka je velké. Na rozdíl od klíšťové encefalitidy proti borelióze zatím očkování není.
„Je složité ho vyvinout, protože borelie je velmi komplikovaný organismus. Čeští vědci na tom ale pracují, existují už vakcíny pro zvířata,“ prozradila docentka, která má s nemocí těžkou osobní zkušenost. Loni ji navíc prodělala už podruhé.
V čem je nemoc zrádná?
V čem je borelióza tak zapeklitá? „Borelie se v těle zacystují, vytváří si ochranné obaly a dostávají se dovnitř buněk a do tkání, kde se buď antibiotikum už nedostane, nebo jsou borelie schopné povrchové obaly rychle měnit a unikat. Takže ti, kteří nebyli včas přeléčeni antibiotiky, se mohou dostat až do třetího stadia nemoci. A v tuto chvíli je pak velmi těžké dostat borelie z těla ven,“ vysvětluje.
„Klíšťata opravdu není radno podceňovat,“ dodává vědkyně, která nedá dopustit na repelenty. „Se studenty na ně děláme testy a určitě působí dobře. Stačí se nastříkat každé tři hodiny, hlavně tedy nohy,“ uzavírá Žákovská.
Pozor i na klíšťovou encefalitidu
Klíšťová encefalitida je virové onemocnění centrálního nervového systému. K nákaze nejčastěji dochází po přisátí infikovaného klíštěte. Nejzávažnější následky virus zanechá, pokud napadne mozek. Po inkubační době, která trvá 7 až 14 dní, nastupuje první fáze onemocnění. V tu dobu mohou příznaky klíšťové encefalitidy připomínat chřipku.
Druhá fáze se většinou ohlásí vysokými horečkami. Přidávají se příznaky bolest hlavy, světloplachost, ztuhnutí šíjového svalstva, poruchy paměti, dezorientace, poruchy spánku, závratě a svalový třes. U nejtěžších forem může v různých fázích nemoci dojít k obrně nervů a selhání životně důležitých funkcí.
Těžký průběh onemocnění bývá pozorován zejména u oslabených jedinců a u seniorů starších 60 let. Účinnou prevencí je očkování.
Více o tom, co všechno může klíště našemu zdraví způsobit, se dozvíte zde.
VIDEO: Klíště, které se na vás může přisát uprostřed města
