Jedna vakcína se prodávala ve Spojených státech od roku 1998, ovšem moc dobře nefungovala a po čtyřech letech byla stažena z trhu. Proč se hned nezačalo pracovat na nové – účinnější?

Oni na tom vědci pracovali, ale nikdy se to nedotáhlo ke komerčnímu produktu. Možná právě proto, že byla tato vakcína takový propadák, se farmaceutickým fi rmám dlouho do nových vakcín proti borelióze jednoduše nechtělo.

Jednu teď ale testujete. Je šance, že již brzy bude přístupná lidem?

Na myších má tato vakcína stoprocentní účinnost, ale nastává stejná otázka – zda farmaceutická firma zainvestuje desítky milionů dolarů do klinických testů trvajících třeba pět let. Třeba si spočítají, že by se jim náklady nevrátily.

Radek Šíma testuje vakcínu, která by mohla ochránit tisíce pacientů před celoživotními následky lymské boreliózy.
Autor: Profimedia.cz

Jak to?

Borelióza je problém u nás v Evropě nebo na východě USA, ale z globálního pohledu je to malicherná nemoc. I když mám ve svém okolí lidi, pro které to nic malicherného není, a následky si ponesou celý život.

To ale většina lidí ví, proto si myslím, že zájem o vakcínu by byl veliký.

To je otázka. Když si vezmete, že proti klíšťové encefalitidě je očkováno odhadem stěží deset procent Čechů, nevidím to tak růžově.

Proč tomu tak je?

Podle mého lidé nejsou zvyklí investovat do svého zdraví. Nemají problém dát dvacet tisíc za operaci psa, ale paradoxně nezaplatí sobě a svým dětem několik stokorun za vakcínu. Další důvod je stále silnější a neopodstatněná protivakcinační hysterie šířící se společností.

Také vakcína na boreliózu by stála pár stovek?

Myslím si, že ano. Ceny se musí nastavit tak, aby to lidé byli ochotni zaplatit.

Musel by se člověk stejně jako proti encefalitidě nechat přeočkovávat?

„Určitě ano, ale jak často, to už by se muselo zjistit.“

Mělo by smysl nechávat se očkovat, pokud jsem již boreliózu prodělala?

„Borélií je asi 23 druhů a nevíte, jakým onemocníte. Takže to, že člověk prodělal boreliózu, neznamená, že už by měl na celý život protilátky. Ona si nevybírá, napadá i malé děti, takže pokud by byla vakcína, platilo by: čím dřív se necháte očkovat, tím líp. Odhaduju tak od tří let, kdy už je dítě vystaveno riziku, že klíště chytí.

Co když boreliózu chytí třeba od komára?

To je jeden z mýtů. Pravda je taková, že prokazatelně na vás boreliózu může přenést pouze klíště. Přenos přes něco jiného není prokázaný. My na tuto problematiku máme projekt, jemuž se budeme tři roky věnovat. Otestujeme, zda se dokážou borélie dostat do komára, zda v něm přežijí a zda je on poté schopen je přenášet do dalšího hostitele. Ale zatím to prokázané není. Borélie se totiž nedrží v krvi, většinou si zalezou do nejrůznějších tkání.

Očkovat se lze zatím jen proti klíšťové encefalitidě.
Autor: Profimedia.cz

A co když sním nějaké syrové zvíře, které bude mít boreliózu?

Zvířata, která občas jíme syrová, nejčastěji hovězí nebo ryba, boreliózu nemají. Riziko nákazy touto cestou je nulové. Stejně tak bychom se ale nenakazili ani při konzumaci třeba nakažené myši. Naše žaludeční šťávy borélie spolehlivě zabijí.

Jak je to u encefalitidy?

Tam také není známo, že by ji na nás mohlo přenést jiné zvíře než klíště. Ale zde je ještě jedna vzácná možnost přenosu, a to je přes nepasterizované mléko. Proto radím vždy nepasterizované mléko převářet.

Vraťme se k borelióze, kde ji klíště chytí?

Klíště má tříhostitelský životní cyklus. Samička naklade vajíčka, z nichž se nejdříve vylíhnou larvy, které v sobě borélie nemají. Larva pak nejčastěji saje na nějakém malém zvířeti – myš, pták, z nichž larva s krví nasaje i borélie. Klíště je tedy získá od svého prvního hostitele.

Nasátá larva se poté mění na nymfu. A právě tato nymfa, která se musí na dalším zvířeti znovu nasát, bývá nejčastějším přenašečem encefalitidy a boreliózy. Právě nymfa, to malé klíště, které si přineseme z lesa, je nejčastější stadium, které na člověku saje.

Takže to není dospělý jedinec?

Dospělé klíště také může nemoci na člověka přenést, ale dospělců je v lese řádově méně než menších nymf, které můžeme snadno přehlédnout. A čím déle na sobě necháme nymfu nepozorovaně sát, tím je větší riziko nákazy. Celý trik je tedy v tom, že klíště za svůj život saje na třech různých zvířatech. Od prvního se většinou nakazí a na další pak infekci přenáší.

Může chytit boreliózu i pes či kočka?

Borélie se do těch zvířat dostanou, ale ví se, že pes boreliózou úplně neonemocní, protože jeho imunitní systém je natolik silný, že ty bakterie pozabíjí.

Co krom člověka tedy na boreliózu doplácí?

Vlastně asi nic. Ani těm myším to moc nevadí, protože jsou pro borélii přirozenými hostitely. Za tu dobu evoluce, co spolu žijí, si na sebe lidově řečeno přivykly. V zájmu borélie není škodit. Ona se pouze chce v klidu pomnožit a dostat se dál. Protože když bude hostiteli škodit a on bude nemocný, bude se tím snižovat šance, že se přenese dál.

Autor: Profimedia

A proč to tak neudělá i u člověka?

Člověk je pro borélii slepá ulička, není to přirozený hostitel. Z něho už se dál nemá kam dostat a není na naše tělo adaptovaná. Neví, jak se chovat, proto způsobuje ty obtíže, které známe.

Může být borelióza smrtelná?

Takové případy známy nejsou. Ale může to být opravdu problém, který se s člověkem může táhnout až do smrti a komplikovat mu život. Určitě nikdo nechce být celý život unavený a ležet s bolestmi hlavy, mít zhoršené vidění a mnohé další. Mohou to být i záněty srdečního svalu.

Je pravda, že když vyndáme klíště do 24 hodin, boreliózu nechytneme?

Ano, ale platí to jen pro boreliózu. U encefalitidy je to tak, že jakmile se na vás klíště přisaje, tak do vás začne pouštět sliny a s nimi i virus. Tam stačí chvíle. U boreliózy je to složitější.

Povídejte…

Borélie osidluje v klíštěti střevo a je tam v takovém spícím módu. Ve chvíli, kdy začne klíště sát, se bakterie ve střevě probudí, a aby byly schopny nakazit obratlovce, musí se přepnout z klíštěcího módu do savčího. Úplně změní svoje povrchové molekuly, říkáme tomu, že převléknou kabát. Následně se musí ze střeva dostat do ústního ústrojí, a poté do člověka. Tento proces trvá několik hodin, proto když se klíště vyndá rychle, je riziko nákazy prakticky nulové.

Jsou výzkumy, které by říkaly, na koho jdou klíšťata více?

Není mi známo, že by zrovna tohle někdo vědecky zkoumal.

Takže rady typu pijte pivo, nepůjdou na vás klíšťata, neplatí?

Myslím si, že to takto jednoduše nefunguje. Ale muselo by se to otestovat. Kdyby mi na to někdo dal peníze, rád to zjistím.

Jedinou ochranou jsou repelenty?

Ty jsou účinné na komáry a jiný létající hmyz, ale klíště je pasivní lovec. Sedí na trávě a čeká, jestli kolem někdo projde. Pokud se pak o trávu otřete, pomocí předních nohou se na vás přichytí a je mu celkem jedno, jestli jste nastříkaná repelentem nebo ne.

Autor: istock.cz

Tím spíše by bylo dobré očkování. Jak vlastně došlo k tomu, že zrovna vás oslovili, abyste testoval nově vzniklou vakcínu?

Oslovila mne francouzská farmaceutická firma, jejíž americká pobočka vakcínu vymyslela a vyrobila konstrukt. Hledali někoho, kdo by jim to otestoval. A my jsme v Evropě téměř jediní, kdo to umí. U nás v Českých Budějovicích patří výzkum klíšťat ke světové špičce. Máme tu i unikátní evropský přenosový model. Spousta laboratoří je schopna testovat borélie na amerických klíšťatech, kdežto naše největší know-how je, že to umíme s evropskými.

Na čem je nová vakcína založena?

Na stejném antigenu, jako byla ta jediná prodejná v USA. Akorát je vylepšená. Protein OspA, což je hlavní povrchový protein borelií, je tam navázaný na kulovité jádro složené z jiných molekul. Díky tomu, že je navázaný na jádře, čouhají proteiny do prostoru a jsou lépe přístupné pro imunitní systém a tvoří se proti proteinu vysoká hladina protilátek, které tělo chrání proti nemoci.

Jak dlouho už se zajímáte o výzkum klíšťat?

Klíšťaty jsem se zabýval už jako student, pak jsem na deset let zběhnul k výzkumu nádorů. V roce 2011 jsem se ale vrátil do Budějovic a znovu jsem skončil u klíšťat a boreliózy.

V čem spočívá vaše práce?

Poslední dobou mi přibývá psaní a ubývá laboratorní práce. Mám pod sebou několik mladších kolegů a studentů. Ale to je typický koloběh života vědce. Začíná v laboratořích a končí u papírování.

Vždycky jste chtěl být vědec?

Odmalička mě příroda fascinovala. Vystudoval jsem v Českých Budějovicích molekulární biologii, a když jsem se zabýval nádory, dodělal jsem si doktorát na lékařské fakultě. Mohu pracovat v diagnostické laboratoři, ale léčit lidi ne.

Podílel jste se i na zkoumání koronaviru?

Byli jsme jednou z prvních akademických laboratoří, která se zapojila do testování. Tři měsíce jsme dnem i nocí testovali koronavirus. A teď se snažíme vyvinout jeho rychlejší diagnostiku.

Jak se vám to daří?

Má to na starosti kolega a je na dobré cestě. Nyní vyšetření od odběru k výsledku trvá minimálně šest hodin, ale v praxi je to 12 až 24 hodin s těmi převozy. To, co my vyvíjíme, by znamenalo, že bychom to zvládli do hodiny.

LYMSKÁ BORELIÓZA

Typickým příznakem tohoto bakteriálního onemocnění je zarudnutí v místě přisátí infikovaného klíštěte. Zarudnutí má ohraničený tvar s bílým bodem ve středu. Mezi další příznaky patří únava, horečka a nevolnost. V některých případech může lymská borelióza přejít do zánětu kloubů, šlach, kožních obtíží a postižení nervové soustavy.

„Borélie vleze do jednotlivých orgánů a tam škodí. Usadí se tam, imunitní systém na ni útočí, ona se brání a tím vznikají záněty a další problémy, “ vysvětluje Radek Šíma. Nemoc je léčena dlouhodobým podáváním antibiotik. Její prodělání neznamená doživotní imunitu.

KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA

První příznaky virového onemocnění napadajícího nervový systém se objeví většinou za 7 – 14 dní po přisátí infikovaného klíštěte. První fáze nemoci trvá cca 3 až 5 dní a má podobné příznaky jako chřipka – bolesti svalů, kloubů, hlavy, únava, nechutenství, teplota aj. Poté nastupuje krátkodobé zlepšení, po kterém může přijít druhá fáze projevující se ztuhlostí šíje, vysokou horečkou, silnými bolestmi hlavy, zvracením a světloplachostí.

Autor: istock.cz

JAK ODSTRANIT KLÍŠTĚ

V prvních hodinách je klíště přichyceno jen kusadly, později si ze slin vytvoří cementový obal a odstranění je složitější. „Nejdůležitější je vytáhnout ho rychle a ani tak nezáleží na technice. Ani tolik nevadí, když v kůži zůstane kus kusadel. Patogeny jsou ve slinných žlázách či ve střevě, jakmile odstraníte tělo, tak už nemoc nedostanete. Takže hlavně rychle. Jakkoli vytočit, či klidně vyškrábnout nehtem,“ radí Radek Šíma. Ranku po odstranění klíštěte je poté dobré zakapat dezinfekcí.

Fotogalerie
6 fotografií