Mohou kočky za schizofrenii? Roznáší nebezpečnou infekci, tvrdí vědecká studie

Autor: ula - 
1. dubna 2019
06:25

Toxoplazmóza, která může vážně ohrozit zdraví, je strašákem hlavně těhotných žen. Nositelem infekce jsou u nás zejména kočky domácí, v jejichž exkrementech se nacházejí tzv. oocysty (infekční zárodek, pozn. red.). Ty přežívají v půdě, trávě nebo písku a vy se tak snadno můžete nakazit v kontaktu se zeminou. Nebo pozřením ovoce a zeleniny, kterou pěstujete na zahrádkách. V posledních letech se objevily dokonce zahraniční studie, které naznačují, že toxoplazmóza je příčinou duševních chorob, jako je například schizofrenie. Blesk Zprávy oslovily českého odborníka, aby vysvětlil, zda se máme něčeho obávat.

Toxoplazmóza je infekce, jejímž původcem je parazitický prvok Toxoplasma gondii. U dospělého člověka s dobrým stavem imunity se zpravidla nijak neprojeví, anebo jsou příznaky připomínající slabou chřipku natolik nevýrazné, že jim není věnována pozornost.

„V určitých procentech případů může ale toxoplazmóza vážně ohrozit zdraví člověka, zejména pokud propukne infekce u těhotné ženy a u jedinců s vážným oslabením imunity a po transplantaci,“ vysvětluje doktor Petr Kodym z Národní referenční laboratoře pro toxoplazmózu.

Hlavním zdrojem nákazy jsou kočky domácí. „Zdrojem infekce se stávají jen jednou za život na pár dní až týdnů, ovšem za tuto dobu vyloučí miliony oocyst, které v prostředí vydrží infekční po dlouhé měsíce a možná i roky,“ vysvětluje Kodym.

Ženy, které otěhotní, se ale podle něj nemusí svých koček ve strachu zbavovat. Podle celoevropských studií není chov kočky při zachování běžných hygienických standardů rizikovým faktorem získání toxoplazmózy. Měly by ale přímý kontakt s kočkou a zejména s kočičím trusem omezit,“ uvádí pro nastávající maminky odborník.

Zásadní studie pochází z Československa

Portál Science uveřejnil článek, ve kterém se zabývá možnou souvislostí mezi toxoplazmózou a vznikem psychických onemocnění. Podle Kodyma toto kontroverzní téma není nijak nové.

Výsledky zásadní studie byly publikovány už v roce 1971 zakladatelem československé parazitologie profesorem Otto Jírovcem. Ten po testování pacientů, z nich část tvořili schizofrenici, uvedl, že procento Toxoplasma-pozitivních je u nich stejné jako u tehdejší běžné populace a že „toxoplazmóza při etiologii různých psychických onemocnění nehraje prakticky žádnou roli“. 

Od té doby vznikla na toto téma celá řada studií s různými výsledky. Poslední dánská studie pochází z letošního ledna, otestováno bylo 81 912 dárců krve. U 2591 z nich byla zjištěna psychiatrická diagnóza, 151 z nich tvořila právě schizofrenie.

„Latentní toxoplazmóza vyšla u schizofreniků 1,47x častější než u kontrol, ovšem s ohledem na interval spolehlivosti je tento závěr na samé hranici statistické významnosti. Jako výraznější se jeví riziko u pacientů, u kterých se schizofrenie prokazatelně vyvinula až po získání toxoplasmózy. Jenže takových případů bylo odhaleno pouhých 28, což je počet naprosto nedostatečný pro jakékoliv závěry,“ komentuje výsledky studie český odborník.

Může toxoplazmóza způsobit schizofrenii?

Aby platilo, že toxoplazmóza je příčinou schizofrenie, museli by být toxoplazmózou infikováni všichni schizofrenici. „Jelikož však tomu tak není a toxo-pozitivních je podle všech studií jen výrazná menšina schizofreniků, je evidentní, že toxoplazmóza jasnou a jednoznačnou příčinou schizofrenie ani dalších psychiatrických onemocnění být nemůže,“ řekl Blesk Zprávám Petr Kodym. Na druhou stranu dodal, že jednoznačně potvrdit či vyvrátit tuto domněnku by bylo velmi složité až nemožné.

Podle Kodyma navíc tyto studie vznikají jako výzkumné práce, o kterých vedou vědátoři debaty na stránkách vědeckých časopisů nebo jen tak u kávy či piva.

„Jenže pokud jsou výsledky prezentovány v populární formě veřejnosti, vyvolá to senzaci a pak paniku a hrůzu. Lékaři pak nedokáži pacientům, kteří se bojí o své duševní zdraví, nijak pomoci a nemohou je uklidnit,“ varuje Kodym a dodává, že např. jeden z autorů dánské studie se z výsledků, podle kterých hrozilo vyšší riziko schizofrenie u osob s toxoplazmózou, snaží „vybruslit“.

„Ptají se ho, zda se tedy máme bát. A on nelogicky odpoví, že není třeba, že sám má kočky dvě,“ uzavírá odborník.

Toxoplazmóza v Česku

V posledních letech bylo v Česku každoročně hlášeno kolem 100 - 150 klinických případů toxoplazmózy. Odborníci se ale domnívají, že skutečný počet bude vyšší.

Jak se lze nakazit?

  • Oocystami vylučovanými kočkou, které přetrvávají v půdě, písku či vodě znečištěné kočičím trusem. Tedy pokud například pracujete s kontaminovanou půdou nebo konzumujete špatně omytou zeleninu, hrajete si na kontaminovaném pískovišti a podobně. K tomu nemusíte vůbec žádnou kočku chovat – vlastní kočka „pod kontrolou“ představuje menší riziko.
  • Nedostatečně tepelně upravenými masnými výrobky, které mohou obsahovat tkáňové cysty Toxoplasma gondii.
  • Kongenitálním přenosem – z matky na plod.
  • Při transplantaci orgánu, ve kterém jsou tkáňové cysty Toxoplasma gondii.

 Jak toxoplazmóze předcházet?

  • Pokud přijdete do kontaktu s hlínou či pískem, umyjte si ruce.
  • To samé platí při kontaktu s kočkami a při vynášení kočičího záchodu.
  • Pokud konzumujete čerstvou zeleninu, důkladně ji nejdřív omyjte a očistěte.
  • Nejezte nedostatečně tepelně upravené maso či masné výrobky.
  • Neochutnávejte masné směsi připravené k tepelné úpravě.
  • Pozor při použití stejného nože či prkénka na zpracování syrového masa a čerstvé zeleniny.
  • Parazita zničí dokonalé upečení či uvaření nebo dvoudenní zmrazení při -18 °C.

 

Video „Očkování je obětí svého úspěchu. Lidé už závažnost spalniček zapomněli," říká lékařka - Markéta Volfová, Lukáš Červený

liskabystrouska ( 1. dubna 2019 08:07 )

adamice Ocicko

Ocicko ( 1. dubna 2019 07:50 )

V žádném případě to není pravda. Nešiřte zbytečně nebezpečné fámy. Je to trestné.

adamice ( 1. dubna 2019 07:23 )

To pořádáte hon na kočky, nebo co?! Jděte do pryč s touhle propagandou.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud