7°C
Oteklé klouby, časté bolesti, omezený pohyb – na to vše je David, který dlouhé roky trpí revmatoidní artritidou, už zvyklý. Nemoc u něj pokročila do takového stadia, že se ve svých 32 letech pohybuje za pomoci dvou titanových kyčelních kloubů. Aby toho nebylo málo, vyslechl si nedávno další diagnózu – latentní tuberkulózní infekce.
Za rozvoj nemoci může biologická léčba
Za rozvoj nemoci může paradoxně léčba, která mu pomáhá bojovat proti artritidě. „Přes dva roky mám biologickou léčbu a jsem za ni rád. Věděl jsem, že tu existuje nějaké plicní riziko,“ vysvětluje David.
Latentní tuberkulózní infekci mu potvrdili hned na dvou různých odděleních – na plicním a gastroenterologickém. Zatímco na plicní dochází kvůli potenciálnímu plicnímu riziku pravidelně, na gastroenterologii ho zavedl nepříjemný zánět střev. „Každý měsíc teď docházím na kontroly, dodržuji přísnou jaterní dietu, protože léky, které beru, by mohly například v kombinaci s alkoholem způsobit poškození jater. Co je ale nejhorší, musel jsem přerušit i biologickou léčbu,“ lituje David.
Vysazení biologické léčby má podle odborníků zajistit, že se nemoc nepřemění v akutní tuberkulózu provázenou všemi typickými příznaky, jako jsou trvalý kašel, horečka nebo dušnost. Tuto formu je pak nutné léčit v karanténě na speciálním nemocničním oddělení.
Několik měsíců bez biologických léků si u Davida vybralo daň v podobě otoků velkých kloubů a oteklých prstů. „Měl jsem i vodu v koleni, několikrát jsem kvůli tomu absolvoval punkci. Do druhého dne tam ale voda byla zpátky,“ říká. Přesto neztrácí optimismus a už teď spřádá plány na dobu, kdy bude v lepší zdravotní kondici. Jako nadšený cestovatel, který v minulosti navštívil vzdálené Fidji, Bali, Kuala Lumpur, Indii nebo Vietnam, plánuje ještě letos vyrazit na Hawai a Galapágy.
Koho se problém týká?
Latentní tuberkulózní infekce v Česku ohrožuje několik desítek tisíc pacientů před nebo po transplantacích a těch, co čekají nebo procházejí biologickou léčbou nemocí, jako například Crohnova choroba, idiopatické střevní záněty, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida, psoriáza ale i astma a podobné. Ohrožuje i pacienty na dialýze.
Mykobakterie tuberkulózy mohou v klidu „spát“ v jejich těle. Ve chvíli, kdy těmto pacientům léky na jiné onemocnění sníží imunitu, se bacil vzbudí a oni pak nedokáží vzplanutí tuberkulózy čelit. Pacienti, kteří podstoupili transplantaci orgánů, především plic, a mají latentní tuberkulózní infekci, čelí až 70procentnímu riziku vzplanuti nemoci,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).
Pomohly by testy
Latentní tuberkulózní infekce nemá typické projevy, na rentgenu se neukazuje, a přitom pacienta přímo ohrožuje na životě. „Správně by ti, kteří mají podstoupit transplantaci solidního orgánu nebo kostní dřeně, či právě biologickou léčbu, měli být otestováni tuberkulinovým kožním testem a IGRA testem z krve. Jestliže jsou tyto testy – jeden nebo druhý nebo oba naráz - pozitivní, měli by dostat léky. Ne každé pracoviště ale postupuje dle našich doporučení a své pacienty testuje. Nemáme tak přehled o pozitivních nálezech a o tom, zda a jestli vůbec tyto pacienty léčí,“ vysvětluje prof. Vašáková. Na rozdíl od lidí s aktivní tuberkulózou se lidé s latentní tuberkulózní infekcí mohou léčit doma.
„Dali jsme se na cestu úplného vymýcení tuberkulózy. Kontrola latentní infekce nám v dosažení cíle pomůže. Plánujeme založit registr latentní tuberkulózy, abychom zmapovali zcela všechny, kterých se nebezpečí vypuknutí nemoci v souvislosti s jinou léčbou může týkat,“ doplňuje prof. Vašáková.
V roce 2019 442 případů
Česká republika patří díky kvalitní práci plicních lékařů k zemím, které udržují výskyt tuberkulózy na velmi nízké úrovni. Nasvědčují tomu i letošní předběžná data z národního Registru TBC, která jasně ukazují, že se počet nemocných lidí výrazně nezvýšil – 442 v loňském roce versus 444 v roce 2018. Průměrný věk nemocných je 52 let. Mezi nemocnými jsou 4 děti do 15 let věku.
Podíl TBC u cizinců loni dosáhl 30 %, tedy 134 případů, mezi nemocnými jsou nejčastěji Ukrajinci, Rumuni, Vietnamci, Slováci a Mongolové.
Loni na u nás na TBC zemřelo 16 lidí
Nejvyšší podíl cizinců mezi nemocnými je tradičně v Praze (41,6 %) a v Plzeňském kraji (58 %). „Na Plzeňsku a Rokycansku jsou nemocní s TBC především Ukrajinci, Rumuni, Slováci, Bulhaři a jiní, kteří zde pracují mimo jiné v montovnách. V Pardubickém kraji bylo 7 nemocných cizinců z Rumunska, bez výjimky se jedná o agenturní pracovníky dělnických profesí,“ doplňuje MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou. Loni na tuberkulózu zemřelo 16 lidí.
Vladimír (63) strávil dva měsíce v izolaci kvůli tuberkulóze Andrea Ulagová, Aleš Brunclík
