Lucka nikdy nebyla ‚vzorňačka‘, jak o sobě s nadhledem říká. Vyrůstala v nelehkých poměrech. Její otec odešel k jiné rodině, když jí bylo 13 let, a od té doby se s ním téměř nevídá. V osmnácti letech odešla z domova a odstěhovala se od maminky i své sestry. Přesto se Lucka postavila na vlastní nohy, našla si práci i první velkou lásku a svět pro ni začal znovu dávat smysl. „Život mi připadal zase skvělý," píše ve svém příběhu.
Na začátku února ji začaly trápit bolesti hlavy, zvracení, teploty a slabost. Nepřestávaly a jen sílily. „Lucka popisovala hrozné až nesnesitelné tlaky v hlavě,“ říká její maminka Hana. První návštěva pohotovosti byla vyhodnocena jako viróza. Když se potíže stupňovaly, skončila v noci na 6. března znovu na oddělení Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Tentokrát ji lékaři poslali na neurologii. Ve tři ráno udělali CT a ráno magnetickou rezonanci. Oboje ukázalo totéž – v hlavě měla nádor.
„Dcera mi to napsala v noci na WhatsApp. Pro mě jako mámu to byl hrozný šok, který se postupně změnil v paralyzující strach,“ vzpomíná paní Hana. „Moje starší dcera tomu také nemohla uvěřit. Bylo to pro nás absolutně šokující.“
Lucka byla okamžitě hospitalizovaná a lékaři rozhodli, že operace musí přijít co nejdříve. Po zákroku ale nebylo jisté, zda se podařilo odstranit celý nádor. V místě byl velký pooperační otok a Lucka po operaci nemluvila a nemohla hýbat pravou stranou těla. Až o dva týdny později přišly výsledky histologie, které potvrdily velmi agresivní glioblastom. Dnes už rodina po několika magnetických rezonancích ví, že se nádor podařilo odstranit celý,ale kvůli povaze glioblastomu nadále hrozí jeho návrat a Lucka potřebuje další léčbu.
Přesto Lucka nepřestává bojovat. „Chci žít. Chci dál milovat. Chci se smát blbostem, být tu pro někoho,“ říká s obrovskou odhodlaností.
Je to mladá žena plná života. Miluje tvoření, keramiku, korálky, pletení i výrobu náramků. Ráda čte, kouká na komedie a těší ji chvíle s přítelkyní, kterou miluje, a se psem Archie, který ji dokáže kdykoli rozveselit. Jako malá byla společenská, přátelská, bránila slabší a spoustu let hrála v dramatickém kroužku, kde zažila potlesk publika. Na základní škole sportovala taekwondo, bruslení, kolo. Sport i tvoření pro ni byly způsob, jak se cítit svobodně a živě.
Dnes stojí před nejtěžší zkouškou života. Naději jí dává léčba TTF Optune, kterou jí lékaři doporučili zahájit co nejdříve. Má výborné výsledky u podobných pacientů a patří k nejmodernějším možnostem léčby glioblastomu. Je extrémně drahá a pojišťovny ji dosud prakticky nehradily, i když je od 1. října 2025 v úhradové vyhlášce uvedena jako teoreticky možná, splnění přísných kritérií bývá velmi vzácné. Lucinka je jednou z mála výjimek, pojišťovna OZP jí tento týden léčbu schválila. Rodina však dál potřebuje pomoc s financováním dalších doporučených rehabilitací a následné péče.
Léčba stojí přes 620 tisíc korun měsíčně a má trvat minimálně 18 měsíců. Celková částka přesahuje 11 milionů korun. „Tato léčba je pro Lucinku prioritní a velkou nadějí,“ říká maminka. Pojišťovna OZP nyní léčbu schválila, což je pro rodinu ohromná úleva. I tak však Lucinka bude potřebovat finanční podporu na další doporučené léčebné postupy, rehabilitace a následnou péči, které pojišťovny plně nehradí.
Přestože se k ní život neotočil zrovna spravedlivě, Lucka dál bojuje. Rehabilituje, tvoří, čte a snaží se radovat z maličkostí. „Chtěla by žít normální život jako všichni její vrstevníci, bez diagnózy kruté nemoci a radovat se ze života,“ říká její maminka.
Rodina prosí o pomoc a žádá veřejnost o sdílení sbírky, která může Lucce pomoci získat léčbu. „Moc děkujeme všem dosavadním i budoucím dárcům. Vážíme si každé pomoci,“ dodává paní Hana.
Odkaz zde: https://donio.cz/nadeje-pro-lucku
Paní Hana mě zároveň poprosila, aby byl součástí článku i její osobní vzkaz pro dceru: „Lucinko, mám tě moc ráda. Prosím bojuj a nevzdávej to. Já i Julinka jsme s tebou.“
