7°C
Svět procestuje do 36 hodin
S obrovským počtem lidí, kteří každý den letecky cestují po celém světě, by se nyní podle zprávy citované deníkem Daily Mail mohlo celosvětově rozšířit rovnocenné ohnisko nákazy vzduchem za méně než 36 hodin.
„Existuje velmi reálná hrozba rychle se pohybující, vysoce smrtící pandemie respiračního patogenu, která zabije 50 až 80 milionů lidí a zlikviduje téměř pět procent světové ekonomiky,“ píší vědci a dodávají: „Globální pandemie v takovém měřítku by byla katastrofální a vyvolala by rozsáhlou katastrofu, nestabilitu a nejistotu. Svět není připraven. “
Před sto lety španělská pandemie chřipky nakazila více než třetinu světové populace a zabila 50 milionů lidí. Vědci se domnívají, že masivní pohyby vojsk z první světové války pandemii urychlily a způsobily i mutaci viru. Pokud by k podobnému ohnisku došlo u dnešní neustále se pohybující populace, mohly by být účinky ještě horší, uvádí se ve zprávě.
Epidemiolog Maďar: Obětí by bylo víc
S aktuálním závěrem světových vědců zcela souhlasí i přední český epidemiolog Rastislav Maďar z Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Ostravské univerzity. „V této době cestuje do zahraničí a mezi různými kontinenty nejvíce lidí v celé historii lidstva a taky nejrychleji, do 24 hodin se můžete dostat i do velmi odlehlých míst naší planety,“ vysvětluje Maďar. Na letištích a v letadlech se nachází velké množství lidí na malém prostoru. To vše jsou podle epidemiologa rizikové faktory.
„Odhad 36 hodin je velmi reálný. Pokud jde o počet obětí, to by ovlivnily do značné míry i náhodné faktory, mohl by být i mnohem vyšší. To přesně předpokládat nelze,“ soudí Maďar.
Reakce světových vůdců na varování byla „velmi nedostatečná“
Rada pro monitorování globální připravenosti (GPMB), skupina odborníků na zdraví vedená bývalým šéfem Světové zdravotnické organizace, vypracovala zprávu, aby se pokusila přimět světové vůdce k akci. „Hrozba šíření pandemie po celém světě je skutečná,“ uvedla skupina ve zprávě. „Rychle se pohybující patogen má potenciál zabít desítky milionů lidí, narušit hospodářství a destabilizovat národní bezpečnost.“
Zpráva obsahuje i mapu světa se seznamem možných infekcí, které by mohly vyvolat hypotetickou pandemii. Byly rozděleny na „nově vznikající“ a „znovu se objevující / obnovující se“. Mezi prvními byly viry Ebola, Zika a Nipah a pět typů chřipky.
Mnohem horší jsou patogeny ze zvířecí říše
„Uvedené je přesně v kontextu toho, na co já upozorňuji už delší dobu. Hrozbou pro lidstvo globálně není Ebola, Zika ani Západonilská horečka, kterým se dostávalo a dostává poměrně značeného mediálního prostoru, a tím pádem se jich lidé dost obávají – neříkám že úplné neoprávněně,“ komentuje výsledky zprávy epidemiolog Maďar.
Mnohem větším rizikem pro lidstvo na všech obydlených kontinentech ale podle Maďara je patogen, který pochází ze zvířecí říše, má schopnost mutovat a získat schopnost šířit se i v lidské populaci.
„Navíc je důležitým faktorem přenos bezkontaktně vzdušnou cestou, což je nejvýkonnější a nejhůře kontrolovatelný přenos infekčních nákaz. Do této skupiny patří například virus chřipky A nebo koronaviry, což jsou v minulosti SARS a aktuálně MERS,“ popisuje chmurnou situaci Maďar.
Epidemie SARS
Například celosvětovou epidemii SARS podle epidemiologa nechtěně způsobil lékař, který ošetřoval prvního nemocného farmáře s touto infekcí v kontinentální Číně.
„Pokud by nakažený lékař následně v inkubační době necestoval do lidnatého Hongkongu, který je mezinárodním centrem, zůstala by možná tato infekce na čínském venkově. Tento náhodný faktor ale způsobil, že v Hongkongu se nakazili občané různých zemí světa, a tak se smrtelná epidemie SARSu dostala i do Toronta v Kanadě, do Vietnamu, Thajska a mnoha dalších zemí, kde na ni umírali i místní lékaři,“ vysvětlil Maďar.
Zhroucení zdravotnických systémů
V případě pandemie by se mnoho národních zdravotnických systémů - zejména v chudých zemích - zhroutilo. „Chudoba a křehkost systému zhoršují ohniska infekčních chorob a pomáhají vytvářet podmínky pro vznik pandemie ," řekl Axel van Trotsenburg, jednající generální ředitel Světové banky a člen poroty.
Proti koronavirům není prevence!
Lidí vystavených novému viru by podle epidemiologa Rastislava Maďara bylo v dnešní době rozhodně mnohem více než v roce 1918. „I když teď máme rychlejší možnosti diagnostiky a lepší znalosti v mnoha oborech medicíny, vývoj a produkce dostatečných zásob vakcín proti chřipce by trval měsíce. A třeba na koronaviry doteď žádnou farmakologickou prevenci, tedy vakcínu ani specifický lék, nemáme,“ přiznává Maďar.
Výhodou by podle odborníka v dnešní době bylo, že po první světové válce byla populace vyhladovělá, utrápená, psychicky i fyzicky, což byly faktory oslabující imunitní systém.
"Opravte střechu dříve, než přijde déšť..."
Zpráva stanovila řadu opatření, která musí mezinárodní společenství podniknout, aby ochránila lidi na celém světě v případě, že se nemoc vymkne kontrole. Tedros Adhanom Ghebreyesus, generální ředitel WHO, vyzval vlády, aby přeneseně řečeno „opravily střechu dříve, než přijde déšť“.
Odborníci rovněž požadovali více soukromých investic do pandemických příprav zemí a uvedli, že OSN musí udělat více pro koordinaci přeshraničních reakcí. WHO také na začátku tohoto roku varovala, že další pandemie chřipky - která je způsobena vzdušnými viry - je nevyhnutelná, a uvedla, že by se na ni měl svět připravit.
VIDEO: Jaké exotické nemoci si můžete dovézt z dovolené? A jak se před nimi chránit?
