Klíště se stěhuje
Naše klíště obecné se posouvá do vyšších nadmořských výšek a čím dál severněji. „Vhodná teplota pro jeho aktivitu je mezi 7 až 25 st. Celsia a tyto podmínky jsou po většinu roku už i v jižní Skandinávii nebo v Pobaltí,“ vysvětluje epidemiolog Maďar.
Turistika do přírody severoevropských zemí tedy přináší čím dál vyšší riziko nákazy klíšťovou encefalitidou a lymeskou boreliózou ale i méně známými nemocemi, jako jsou babezióza či anaplazmóza. „I na to je nutné myslet v rámci prevence i včasné diagnostiky,“ upozorňuje Maďar.
Hvězdy seriálu Modrý kód a špičkoví lékaři dohlédnou na vaše zdraví! Blesk zdarma ordinuje v 5 městech

Tak, jak se »naše« klíště obecné posunuje víc na sever, s oteplováním se k nám do střední Evropy mohou dostávat klíšťata a komáři dosud domácí v jižních částech Evropy. „Do dnešní doby se jednalo spíše o ojedinělé záchyty na základě importu klíšťat migrujícími ptáky, vyšší průměrné teploty však mohou způsobit, že časem budou u nás schopni dokončit svůj vývojový cyklus a množit se, a tedy v naší geografické oblasti zdomácnět,“ varuje epidemiolog.
Hrozí nové nemoci
Tito komáři a nové druhy klíšťat jsou přitom schopní přenášet nové nemoci, např. klíšťata ehrlichiózu, komár tygrovaný (Aedes albopictus) horečky dengue a chikungunya. „Potom by stačilo, kdyby náš turista přivezl virus ve své krvi z dovolené v Asii nebo v Karibiku,“ vysvětluje Maďar.
Jak k přenosu dojde?
„Člověk se nakazí v Asii (Thajsku) nebo v Karibiku či jinde bodnutím tohoto druhu komára a přiveze virus ve své krvi do Evropy, kde jej bodne komár stejného druhu žijící v Evropě,“ popisuje Maďar a upřesňuje destinace, kde se jmenovaný komár tygrovaný vyskytuje. Žije ve Středomoří, mimo jiné v typických dovolenkových destinacích našich turistů, od Španělska přes Francii, Itálii, Balkán až po Řecko a Bulharsko.
A řetězec pokračuje...
„Komár nasaje virus, který následně přenese na jiné lidi, které potom bodnou další jedinci stejného druhu a roznáší se to tak dál i na obyvatele, kteří nikdy v exotice nebyli, tedy na běžnou domácí populaci. Taková situace nastala s horečkou chikungunya v Itálii v roce 2007 (sever, provincie Emilia Romagna) a vloni v oblasti Lazio u Říma,“ vysvětluje mechanismus přenosu Maďar. Tak se podle epidemiologa stejně přenášená horečka dengue v roce 2012 usadila na Madeiře, kde se jí nakazili turisté z dalších 10 evropských zemí.
Co je ehrlichióza?
Lidská ehrlichióza je infekční onemocnění přenášené klíšťaty. Ehrlichiózu je těžké diagnostikovat jen podle klinických příznaků. Projevuje se horečnatým stavem po kousnutí klíštětem, trvajícím 3-7 dní, často ale mnohem déle.
Doprovázena bývá bolestí hlavy a svalů, jen ve 20 % se vyskytuje vyrážka. Zvětšeny jsou uzliny, někdy játra a slezina, objevují se bolesti svalů, břicha, horečka, malátnost, zvracení a častá bývají i různá ochrnutí. Je to onemocnění především akutní, některé těžší případy, neléčené včas přechází do stavu chronického a mohou ohrožovat i život pacienta. Muži onemocní touto chorobou častěji než ženy (4:1). Onemocnění může být velmi závažné v těhotenství.
Horečka dengue
Týká se cestovatelů vracejících se z Karibiku, Střední Ameriky a Jižní Asie. Dengue probíhá nejčastěji ve dvou fázích. Pro první fázi jsou typické horečky, pro druhou charakteristická vyrážka zejména s postižením trupu. Současně se zvětšují mízní uzliny, hlavně na krku. Komplikací může být zánět srdečního svalu nebo poškození nervové soustavy.
V případě krvácivé horečky se objevují krvácivé projevy na kůži, často s břišním a hrudním výpotkem, neklidem, zvracením a bolestmi břicha. Postup onemocnění se projeví nízkým krevním tlakem až obrazem oběhového šoku. Těžká forma nemoci se objevuje zejména při opakovaných infekcích. Léčba je pouze symptomatická, očkování v současnosti neexistuje.
Horečka chikungunya
Virus, který způsobuje onemocnění chikungunya, vědci poprvé izolovali v roce 1952 v Tanzanii a Ugandě. Neobvyklý název nemoci „ten, který se kroutí“ pochází z afrického jazyka makonde a je odvozen od polohy těla nemocných s urputnými bolestmi svalů a kloubů. Přenašečem nákazy jsou komáři, zdrojem jsou především opice, při vypuknutí epidemie i člověk.
Hlavními projevy tohoto onemocnění je horečka, bolesti kloubů, hlavy a svalů. Někteří nemocní pacienti mají další příznaky, například vyrážku, nevolnost, únavu, krvácení z nosu nebo dásní. Inkubační doba je pět až sedm dní. Očkovací látka proti horečce chikungunya není k dispozici, prevencí je používání účinného repelentu.
VIDEO: Náměstek ministra: Došlápneme si na lékaře, kteří dávají falešná potvrzení o očkování
Lidská ehrlichióza je infekční onemocnění přenášené klíšťaty. Ehrlichiózu je těžké diagnostikovat jen podle klinických příznaků. Projevuje se horečnatým stavem po kousnutí klíštětem, trvajícím 3-7 dní, často ale mnohem déle. Doprovázena bývá bolestí hlavy a svalů, jen ve 20 % se vyskytuje vyrážka. Zvětšeny jsou uzliny, někdy játra a slezina, objevují se bolesti svalů, břicha, horečka, malátnost, zvracení a častá bývají i různá ochrnutí. Je to onemocnění především akutní, některé těžší případy, neléčené včas přechází do stavu chronického a mohou ohrožovat i život pacienta. Muži onemocní touto chorobou častěji než ženy (4:1).