Na webu s pracovními nabídkami si víc lidí začalo hledat práci už loni v březnu. To byli ti, kteří nespoléhali na úřad práce a činili se sami. „Na jaře jsme zaznamenali obrovský propad počtu obsazovaných míst, za duben jich bylo o 60 procent méně než rok předtím,“ říká Dombrovský z firmy LMC, která provozuje portál Jobs.cz
Kuchaři ano, číšníci ne
Nejhůř na tom byli pracovníci ze služeb souvisejících hlavně s gastronomií a turistickým ruchem. „Ale i tam jsou velké rozdíly: Ty podniky, které mohou dělat rozvážky, potřebují kuchaře, ale už ne číšníky a servírky,“ vysvětluje. Portál Jobs.cz zaznamenal loni rekordní počet zaslaných životopisů, kdy v červnu jich bylo meziročně o 55 procent víc.
„Lidé byli i v naléhavé situaci, kdy si práci zkrátka museli najít, tak jeden člověk rozeslal i více životopisů než dřív,“ uvádí analytik. Ale postupně se situace nejevila tak černě.
Dobré zprávy
„To je první dobrá zpráva. V některých oborech proti stavu před pandemií bylo loni na podzim dokonce paradoxně více obsazovaných pozic. To se týkalo třeba těch ve výrobě, odkud odešla část zahraničních pracovníků nebo se tu potýkali s tím, že někteří zaměstnanci museli zůstat s dětmi doma,“ říká Dombrovský.
Nárůsty pozic byly v pojišťovnictví, ve zdravotnictví a v některých sociálních službách. Druhou dobrou zprávou podle něj je, že prosincové propady volných míst byly výrazně menší, než se čekalo, a to nějakých 10 až 15 procent. A leden prý vypadá ještě lépe, je vidět, že firmy začaly znovu více nabírat.
„Je to paradox, že některé pozice se ted firmám obsazují hůř než před pandemií – jsou to strojaři, konstruktéři, elektroinženýři, ajťáci ale i seniorní obchodníci nebo špičkoví marketéři,“ říká.
Navždy doma?
A kdo dnes hledá práci? Jsou to prý jednak lidé žádaných profesí, kteří si nyní mohou vybírat lepší nabídky. Velká část lidí si ale nyní jen přivydělává, to jsou typicky číšníci nebo i umělci, a hledají něco s jistějším příjmem. A jsou mezi nimi i ti, kteří z nouze vzali práci třeba s náročným dojížděním nebo na směny a nezvládají to.
„Bohužel asi 60 tisíc lidí přestalo pracovat a už tu práci ani nehledá. Jsou to nejčastěji ženy s malými dětmi, které zůstaly jako vytlačené z práce doma,“ dodává Dombrovský.
PĚT RAD EXPERTA TOMÁŠE DOMBROVSKÉHO
1. Buďte rychlí!
„Firmy mají teď více reakcí, mohou si vybírat, takže je dobré hlídat nabídky průběžně, nespoléhat na to, že se na to podívám jednou za dva dny a zareaguju, až se mi bude chtít. Když je tam něco zajímavého, tak si dejte tu práci odpovědět dobře a brzy. Osobně jsem obsazoval pozici v zákaznické péči a za dva dny přišlo 160 životopisů, další už jsme nezvládali. A z nich byla půlka zajímavých, tak 40 bych jich z fleku bral, ale místo bylo jen jedno.“

2. Odpovídejte konkrétně!
„Dejte si tu práci a uzpůsobte odpověď konkrétní pozici, neposílejte životopisy naslepo. Nesmí to na první dobrou vypadat, že ten člověk ani neví, na co reaguje. Zjistěte si co nejvíc jak o firmě, tak o hledané pozici. Personalisty svým způsobem otravuje, když si uchazeč, který léta pracoval v jiném oboru, ani nedá tu práci, aby jim přiblížil, proč mají přijmout právě jeho. Tedy proč si myslí, že může tu pozici zvládnout, co jim může nabídnout, co se rád doučí, jaká je jeho motivace.“
3. Buďte trpěliví!
„Lidí na jednotlivé pozice se teď hlásí hodně. Největší přetlak je na těch, kde nejsou nároky na vzdělání nebo kvalifikaci, tam měly dřív firmy tak 10 až 20, dnes i 500 zájemců. Nenechte se tak otrávit, když se vám ani neozvou nebo napíší, že dali přednost někomu jinému.
To není vždycky o tom, že se ten člověk nehodil nebo je v něčem špatný, zkrátka teď vybírají z hodně kandidátů, výborných kandidátů a místo mohou obsadit jen jedno. Nepropadat depresi, udržte si drajv, i když je to náročné.“
4. Nepodceňujte se!
„Lidé, kteří chvíli žádnou práci nenašli, jdou často hodně pod své možnosti. Tím ale paradoxně loví ve vodách, kde je největší nával. Když se seniorní obchodník hlásí na obyčejnou administrativní pozici, tak tam bude hodně kandidátů.
A ono to může vypadat jako: Proč to zkouší sem, když dělal mnohem zajímavější věci, co je špatně, můžeme si ho dovolit nebo nebude nám chtít odejít při první příležitosti, když má na mnohem víc? Jde o to se nepodcenit a hlásit se na odpovídající pozice.“
5. Nelžete, ale...
„Firmy si v posledních letech zvykly najmenovat tolik požadavků, jako by hledaly samé supermany. Nenechte se odradit, když je třeba nesplňujete na sto procent. To je problém hlavně žen, že jeden dva na ně nesedí nebo si jím třeba nejsou jisté, a už se nehlásí. Nejde o to lhát, to bych nedoporučoval, ale rozumně zvážit, které z těch požadavků jsou stěžejní.
V průvodním dopise pak lze okomentovat: Já si myslím, že ze svých zkušeností vám mohu nabídnout to a to, možná mi chybí nějaká konkrétní zkušenost, ale věřím, že se za dva měsíce vše naučím, a hlavně mám chuť s vámi pracovat.“
Nouzový stav „zavařil“ rodičům, kteří šli od sebe! S dcerkou mrznu venku nebo v autě, popsal tatínek

„Vláda nám do jedné kapsy dává, z druhé o to víc vezme,“ říká ekonomka Horská o daních.
„Vláda nám do jedné kapsy dává, z druhé o to víc vezme.“ Horská o daních i salámové metodě podpory Markéta Volfová, Lukáš Červený