23°C
Při práci se v Česku podle statistik Státního úřadu inspekce práce (SUIP) ročně zraní okolo 35 000 lidí. Jenže to jsou jen evidované případy. Řada úrazů či dokonce »smrťáků« lidí, kteří pracují načerno, vůbec nahlášená není!
„Na jednom z oblastních inspektorátů jsme v loňském roce měli hlášeno 14 smrtelných pracovních úrazů, ale dostali jsme se k dalším třem, které nebyly hlášeny,“ potvrzuje Martin Melecký, generální inspektor SUIP. O případech se jeho úřad dozvěděl až z médií a od policie.
Krok za krokem k odškodnění
Zásadní pro vyplacení odškodného je dodržení správného postupu:
➤ Úraz hned oznamte
Úraz co nejdříve oznamte svému přímému nadřízenému. Pokud není přítomen, jeho zástupci, popř. alespoň jinému zaměstnanci.
➤ Trvejte na zápisu
Zaměstnavatel musí vaše zranění zapsat do Knihy úrazů. „Zápis musí obsahovat: identifikační údaje zaměstnance, datum, přesný čas úrazu, svědky úrazu, popis skutkového děje,“ zdůrazňuje odborník.
Rada: Ověřte si, že zápis odpovídá tomu, jak se pracovní úraz stal, jaké byly příčiny apod.
➤ Zajistěte si svědky
Snažte se sehnat svědectví kolegů či jiných přítomných. Ideální je vyfotit jak místo, kde úraz vznikl, tak i vaše zranění. Vyplatí se vyfotit i ochranné pomůcky, které byly použity, pokud to zdravotní stav dovolí (rukavice, boty, brýle apod). „Je to obrana vůči častému tvrzení firem, že je zraněný zaměstnanec nepoužil,“ vysvětluje Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia.
➤ Schovejte si lékařské zprávy
Trvejte na tom, aby lékařská zpráva obsahovala informaci, že šlo o pracovní úraz i okolnosti o vzniku úrazu. Vše uvádějte i do další dokumentace. „Veškeré zprávy, dokumenty i předpisy si uschovejte, máte nárok třeba i na proplácení zdravotních a rehabilitačních pomůcek,“ radí odborník.
➤ Požádejte šéfa o odškodnění
Se všemi nashromážděnými dokumenty požádejte zaměstnavatele o vyplacení odškodnění. Pokud zaměstnavatel nárok neuznává, je potřeba obrátit se na právníka či na soud.
Rada: Tohle nevyhazujte!
Schovávejte si veškeré účtenky a doklady za náklady spojené s léčením (účty za léky a zdravotní potřeby, jízdenky do zdravotnických zařízení, doklady k nákladům na rehabilitaci apod.). V případě věcné škody si uložte doklady o zaplacení poškozených věcí (např. oblečení, hodinky, telefon).
Hlídejte si každou korunu
Odškodnění za pracovní úraz se skládá z několika částí. „Vedle bolestného jde o ošetřovné, cestovné, kompenzaci ušlého zisku, psychických potíží a ztížení společenského uplatnění,“ vypočítává Tomáš Beck.
■ odškodnění za bolest – pro jeho získání musí ošetřující lékař vyplnit posudek o bolestném, kde zranění ohodnotí příslušným počtem bodů.
■ ztížení společenského uplatnění – odráží, jak velký vliv má úraz na další život a stanovuje se rok od ustálení stavu.
■ dorovnání výdělku – po ukončení pracovní neschopnosti zaměstnavatel vypočítá rozdíl mezi nemocenským a 100% platem poškozeného, tzv. ušlý výdělek po dobu pracovní neschopnosti, který by bral, kdyby chodil do práce. Rozdíl musí vyplatit. „U dlouhodobé pracovní neschopnosti ale může k dorovnávání docházet i průběžně,“ říká Beck.
■ náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a věcnou škodu – proplacení nákladů spojených s léčením a náhradu věcné škody. Je třeba ji ale doložit (účty z lékárny, poplatek za pobyt v nemocnici, náhrada za rozbité brýle apod.)
Kompenzaci má v rukou pojišťovna
Někteří zranění zaměstnanci se bojí o odškodné požádat ze strachu, že uškodí firmě. Kompenzaci přitom platí pojišťovny, u kterých musí být firmy pojištěny právě pro případ pracovních úrazů.
„Ze zákona musí být pojištěn i zaměstnavatel, který má alespoň jednoho zaměstnance zaměstnaného na základě pracovní smlouvy či jedné z dohod (o provedení práce nebo o pracovní činnosti),“ potvrzuje Milan Káňa z Kooperativa pojišťovny.
Peníze pak pojišťovna vyplácí zraněnému buď přímo, nebo prostřednictvím zaměstnavatele. Někdy se ale může proces odškodnění zadrhnout. „Častou chybou je špatný výpočet ušlého výdělku, pozdní dodání nutné dokumentace a nekomunikace ze strany zaměstnavatele směrem k pojišťovně,“ dodává Káňa.
O odškodnění je možné žádat i zpětně
Paní Janě se ve vydýchané kanceláři zamotala hlava, upadla a poranila si kotník. „Nejednalo se o nijak vážné zranění, dokonce si ani nevyžádalo pracovní neschopnost. Paní Jana jen musela na čas chodit o berlích a pracovala z domova. Vůbec ji tedy nenapadlo žádat o odškodnění,“ popisuje Beck. Když zjistila, že by mohla mít na něco nárok, dohledala lékařské zprávy, kontaktovala zaměstnavatele a odškodnění bez problému získala.
Peníze seberou alkohol a »černota«
Bez peněz zůstanou pracovníci, kteří pracovní úraz sami nenahlásí, nebo ho do autu zahraje šéf. Existují ale i další důvody, proč dostat málo nebo nic.
● Porušení pracovních podmínek – méně peněz dostanou lidé, kteří »jdou úrazu naproti«. Např. nepoužívají ochranné pomůcky, poruší pracovní podmínky, či nedodržují interní směrnice.
● Alkohol a drogy – při zranění »pod vlivem« na odškodnění zapomeňte.
● Práce načerno – je jen na šéfovi, jestli úraz uzná, ale protože by se přiznal k nelegálnímu zaměstnávání, moc s tím nepočítejte.
● Švarcsystém – pokud pro šéfa pracujete jako soukromník, nemáte nárok na odškodnění. Nejedná se totiž o pracovněprávní vztah.
● Práce přes tzv. zastřenou agenturu – smůlu mívají i pracovníci zaměstnaní přes neoficiální pracovní agenturu. Pracují bez běžné smlouvy, často na smlouvu o dílo.
Prostor X: Rozhovor s Marianem Jurečkou Reflex.cz
