Jurečkova superdávka pro milion Čechů. Experti varují: Přinese superprůšvih?

Riziko, že se někteří lidé propadnou zcela na dno, ze kterého už bude velmi těžké je zvednout, je prý značné.

„Jakmile budeme do dávkového systému vsouvat zásluhovost, tak prostě hodně těch lidí propadne úplně. Budeme potom expedovat mraky potravin na ulici, budeme řešit nemoci, epidemie, kriminalitu? Lidé v zájmu záchovy života prostě budou napadat  druhé, co budou mít nějaké peníze a jídlo? Proč nebudeme podporovat, aby zaměstnavatelé zaplatili lidem adekvátní mzdu, pokud pracují – a je jich hodně... Proč se raději spokojíme s nízkou mzdou a posíláme lidi pro peníze od státu?“ ptá se Iva Kuchyňková z Charity ČR. Podle ní i ten nově navrhovaný systém učí lidi závislosti na sociálních dávkách a závislosti na humanitární pomoci.

20 tisíc pro lidi, kteří nepracují? To už se dít nebude. Jurečka pro Blesk o revoluci v dávkách

„Ono jim nic jiného nezbývá, ale je třeba hledat další cesty. Není dobré, pokud je společnost přesvědčována, že je normální, když někdo chodí pracovat a musí si k tomu chodit žádat o pomoc,“ posteskla si. Narážela tím na zhruba 150 tisíc lidí, kteří v Česku podle posledních statistik pracují za minimální mzdu. Problematika změn v sociálních dávkách ale může zahrnovat až milion lidí, a má proto i další úskalí. Spoléhat na to, že změna ve vyplácení sociální pomoci situaci narovná, asi nelze.

Bude to třeba doladit?

Podle sociologa a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniela Prokopa zpřísnění podmínek pro nárok na pomoc od státu přinese i pozitivní věci. „Dle mého převažuji výhody systému – a ty vidím v kombinaci práce a sociálních dávek. Musí se ale vyjasnit, za jakých podmínek bude docházet k vyřazení z evidence, a tudíž zastavení finanční pomoci. Takový člověk musí být varován dopředu a měl by nějaký čas dostat k nápravě,“ vysvětlil pro Blesk.cz. Dodal, že i v současné době byly úřady a úředníci v zemi nejednotné v postupu proti provinilcům, proto by se mělo zapracovat na konkrétních bodech stejných pro celou republiku. I ministr Marian Jurečka v této souvislosti připustil, že na úřadech práce se bude muset ke klientům z řad dlouhodobých příjemců dávek změnit přístup.

Za pracující matku u plotny sklízí KDU-ČSL posměch i zlobu: „Mohli by si všimnout, jaké je století“

Stejně jako Kuchyňková z Charity ČR vidí sociolog Prokop problém také v délce vyřazení případného hříšníka z evidence. I nadále by mělo platit, že to je půl roku, kdy stát peníze odejme. „To je šíleně dlouhá doba, vyřadí-li se i jen jeden člen rodiny, stáhne to celou domácnost. Ti lidé si najdou práci načerno, a jejich problémy se jen prohloubí. Navrhuji, aby se ta sankce zkrátila na jeden měsíc – jako je tomu třeba ve Velké Británii,“ uvedl Prokop.

Podaří se začlenit lidi mimo systém?

Vedle seskupení čtyř stávajících forem pomoci do jedné „superdávky“ (zatím pro ni má ministerstvo název „dávka státní sociální pomoci“) má být nově výplata pomoci od státu podmíněná pracovní aktivitou nebo alespoň snahou si práci najít. V první řadě to znamená, že dotyčný musí být evidován na úřadu práce a spolupracovat s ním. Cílem je nejen nalezení práce či rekvalifikace, ale  celkové začlenění takového žadatele a jeho rodiny do společnosti, tedy včetně zajištění vhodného bydlení, oddlužení, pravidelného posílání dětí do školy. V tom však právě odborníci na sociální problematiku vidí kámen úrazu. Už teď podle reality z praxe odhadují, že plán nebude snadné pro řadu lidí splnit. Hrozí jim tak, že o dávky přijdou. A nemuselo by se jednat jen o zanedbatelné jednotky.

„Jde o 60 až 70 tisíc potenciálních příjemců sociální dávky. Je otázka, zda se tím zpřísněním dávek dotyčný nastartuje pro návrat na trh práce,“ upozornil ihned po představení změn například ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. Plnění plánu bude podle jeho názoru nemožné například pro lidi, kteří mají překážky pro vstup na trh práce. Problémy mohou mít například ti, kteří nechtějí pracovat legálně, protože jim většinu příjmu sebere exekuce či insolvence.

Sociální dávky nebudou zadarmo

Přitom, kdo bude mít měsíční příjmy pod sedm tisíc korun, tedy 1,42násobek životního minima, bude muset na úřadu prokazovat, že se snaží svou situaci zlepšit. „Sociální dávky už nebudou zadarmo,“ vysvětlil krok Jurečka. Součástí žádosti bude i takzvaný majetkový test. To vše bude nutné, aby žadatelé získali peníze nyní zvané jako příspěvek a doplatek na bydlení, přídavek na dítě nebo dávku na živobytí. 

Změny ve výpočtu a v novém nastavení podmínek se ale celkově dotknou až milionu lidí. Většina těchto lidí pracuje a stát jim dávkami pomáhá dorovnávat rodinné rozpočty.

Jak Jurečka představil, v dvoučlenné domácnosti dospělých budou moci mít žadatelé dvě auta či dvě vlastní nemovitosti a 250 tisíc na účtech. I když se to zdá velmi benevolentní, podle sociologa Daniela Prokopa je to cesta k tomu, aby lidé neztratili motivaci k tomu časem se opět stabilizovat a situaci řešit vlastními silami, nikoli trvale jen s pomocí od státu.  

Chudých přibývá

Na prohlubující se trend chudoby ukázala před nedávnem Charita ČR. „Fenomén pracující chudoby znamená, že lidé i přesto, že pracují, nevydělají dost peněz na pokrytí svých životních potřeb, jako jsou strava a bydlení. A takových lidí v Česku v posledních letech přibývá,“ řekla pro Blesk.cz její manažerka pro sociální oblast Kuchyňková. Nejrizikovějšími skupinami jsou matky samoživitelky, dlouhodobě nezaměstnaní, starší lidé a lidé s psychickými potížemi. Zhoršení situace je nejvíce patrné u bydlení. Vyplývá to z výroční zprávy Caritas Cares 2023, kterou koncem letošního března představili zástupci Charity ČR. Problémem je podle klientů Charity také nedostatek kapacit sociálních služeb.

Charita ČR je největším poskytovatelem sociálních služeb pro potřebné v Česku. Výroční zprávy o sociální situaci vydává každé dva roky.