Nově je to u žen 81,4 roku, tedy o 0,7 roku méně, a u mužů 75,3 roku, což je o celý rok méně. Nejvíce se umíralo v listopadu, denní rekord drží 2. listopad, kdy zemřelo 656 lidí. Nárůst postihl nejvýrazněji věkovou kategorii od 75 do 84 let a více muže než ženy. Z regionů je pak na tom nejhůř Zlínský kraj.
Kolik peněz si nachystat?
S úmrtími se pojí i enormní nárůst pohřbů. Víte, kolik peněz je potřeba mít na pohřeb v záloze? Na čem se dá ušetřit? A kdo má nárok na pohřebné?
KREMACE CELKOVĚ: Podle statistiků je průměrná cena 19 tisíc Kč, obvykle se ale pohřební služby pod 25 tisíc nedostanou.
Z toho jednotlivé položky:
UCHOVÁNÍ TĚLA: až 600 Kč za den (dva dny v nemocnici hradí pojišťovna) PARTE: 3 až 10 Kč za kus + poštovné nejméně 19 Kč (ušetřit se dá rozesláním po e-mailu)
PŘEPRAVA TĚLA: (nyní často dálkové kvůli umírání ve vzdálených nemocnicích) pohřební auto pro jednu rakev stojí cca 87 korun za kilometr jízdy - variantou podle ceníků pohřebních služeb může být také paušál pro prvních 25 km jízdy (například 715 korun) anebo po dohodě nižší cena za jeden kilometr.
NEJJEDNODUŠŠÍ RAKEV: asi 4 tisíce Kč (cena se ale může vyšplhat až na 40 tisíc)
SAMOTNÁ KREMACE: kolem 2,5 tisíce Kč
OBŘAD: až 7 tisíc Kč (dalších 5 až 16 tisíc za speciální přání, např. vzpomínkový film atd.)
VÝKOP A ZAHÁZENÍ HROBU: zhruba 13 tisíc
Obci na krku
Ročně se v Česku uskuteční asi 1,5 tisíce sociálních pohřbů. Pokud se o nebožtíka nikdo nepřihlásí do 96 hodin, vypraví ho na poslední cestu obecní úřad v místě, kde k úmrtí došlo. Chytráci, kteří by se chtěli vyhnout placení pohřbu, ale lačnili by po dědictví, mají ale smůlu. Pokud se o majetek přihlásí, obec na dědici bude náklady na pohřeb vymáhat.
Kdo má nárok na pohřebné
Nárok na pohřebné ve výši 5000 korun náleží osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo rodiči nezaopatřeného dítěte. Pohřebné vyplácí Úřad práce v místě bydliště žadatele.
Pro vyplacení je třeba doložit občanský průkaz, úmrtní list, rodný list dítěte, fakturu za vypravení pohřbu, doklad o zaplacení souvisejících nákladů a doklad o datu pohřbu – ty vydá pohřební ústav.
Na čem se dá ušetřit
I na posledních věcech člověka se dá ušetřit. Zvlášť v dnešní době, kdy se mnozí bojí o práci a budoucnost. Kde tedy lze uspořit nějakou tu korunu?
• Služby krematoria jsou levnější než vykopání hrobu a uložení ostatků v pevné rakvi. Pohřeb žehem nyní zařizují pozůstalí pro tři čtvrtiny zemřelých, třetina pohřbů se pak koná bez obřadu.
• Pokud pozůstalí zvolí variantu rozptylu popela, odpadají výdaje za hrobové místo nebo poplatky za urnu v kolumbáriu. Proto jsou takzvané loučky rozptylu, kde stačí zaplatit jednorázově, stále oblíbenější.
• Kdo ale trvá na tom, že nebožtík – případně jeho urna – bude uložen do hrobu, musí mít buď ještě místo v tom stávajícím, kde je jeho rodina, nebo musí nějaký sehnat.
Ceny pronájmu za hrobové místo se odvíjejí od toho, zda jde o žádaný hřbitov či zda je na něm třeba nepřetržitá služba. Lze tedy zvolit levnější variantu. Nejsou to ale žádné závratné sumy, jde o několik set korun ročně.
Na splátky i na pojistku
Podle průzkumů si více než milion obyvatel Česka šetří na vlastní funus. Můžete si ho zakoupit také dopředu, přičemž některé pohřební služby nabízejí jeho pořízení i na splátky. Další možností pro ty, kteří nikoho nemají, nebo svým příbuzným nedůvěřují či je nechtějí zatěžovat, je pojištění.
Nejpozději ho lze uzavřít v 80 letech při jednorázovém vkladu pojistného a v 60 letech při postupném vkládání. Pojistnou částku se doporučuje stanovit minimálně na 20 000 Kč.
Klient si tak může určit, komu bude pojistné vyplaceno. Může to být příbuzný, ale i konkrétní pohřební ústav. Pozor ale na to, že pojistné není vyplaceno v případě, že člověk zemře do dvou let od uzavření smlouvy následkem nemoci nebo vlastní rukou.
Blesk Podcast: Život pohřebáka v době koronaviru.
