Z nich bezpečně rozezná naleziště hub. Ze zimních vycházek si tak přinesl už desítky kilogramů čirůvek dvojbarvých, hub, které se výborně hodí do polévky, guláše, chutné jsou třeba i na smetaně.

"Tráva, kde je podhoubí, je tmavě zelená a v okolí už je uschlá. Mapu si dostatečně přiblížím, chce to trochu cviku a místa lze rozeznat. Takhle jsme našli čirůvky třeba u Chocně," vysvětluje botanik.

Podhoubí a rozklad hub dodává půdě živiny. Vyskytuje se v pásech nebo kruzích, lidově se ložisku říká čarodějný kruh velký i 30 metrů. Vzhledem k tomu, že se ročně ložisko posouvá maximálně o 10 až dvacet centimetrů ročně, nevadí, že snímky na internetu mohou být i několik let staré.

"Musí jít o pastvinu, která nebyla zorána nebo silně pohnojena anorganickými hnojivy, které mohou houby zahubit," podotýká choceňský mykolog Libor Tmej.

Při jedné rozpravě mykolog pardubického botanika k netradičnímu hledání hub nevědomky inspiroval. Bratr Libora Tmeje létá na paraglidu a z výšky "čarodějné" kruhy vidí. Na adrenalinové sportování se botanik Faltys odmítl dát, ale napadlo jej, že letecké snímky mu poslouží stejně dobře.

Podobně lze hledat houby i v jiných obdobích roku, na jaře jsou to čirůvky májovky, na sklonku léta na loukách rostou žampiony.

Čirůvka dvojbarvá s lehce karamelovým zbarvením je velká masitá houba. Její klobouček dorůstá až 20 centimetrů, houba váží i půl kilogramu. V jednom čarodějném kruhu jich lze najít i pět kilogramů.

Vzhledem k tomu, že obsahuje hodně vody, nehodí se na sušení a smažení. Houbaři ji ale velmi rádi dávají do smetanových omáček, vaří z ní falešnou dršťkovou polévku nebo si pochutnávají na houbovém guláši.