Šrapnely z nábojů létající okolo zranily ukrajinského muzikanta Andriye Khlyvnyuka, který bojuje ve skupině dobrovolníků, kterou založil majitel proslulé pizzerie. Dvaačtyřicetiletý zpěvák Andriy Khlyvnyuk je frontmanem populární kapely BoomBox, jejíž hity dobře znají nejen Ukrajinci, ale i Rusové. Momentálně se však místo mikrofonu chopil zbraně a bojuje za svoji zemi.
Podle velitele kyjevské jednotky civilní obrany patří mezi vůbec nejstatečnější vojáky. Obličej plný šrámů dokazuje, že bojuje odhodlaně. Šrapnel ho zasáhl jen těsně vedle nosu. Hrdý bojovník je odhodlaný bojovat do posledních sil. "Nemyslím si, že Ukrajinci potřebují pomoc západních zemí. Západ naopak potřebuje nás, abychom hájili principy svobody, rovnosti, lidských práv a územní nezávislosti, ke kterým se Ukrajina stejně jako celý západní svět hlásí. Stali jsme se štítem, který ostatní státy chrání před tím, aby tady zvítězily zákony džungle a právo silnějšího," zdůraznil Khlyvnyuk.
"Dostávám zprávy od Rusů, kteří mě žádají o odpuštění za kroky své vlády, nebo přiznávají, že se za sebe kvůli napadení Ukrajiny stydí. Sám už mám ale podobných řečí dost a necítím k nim žádnou zášť ani nenávist. Spíš je mi líto, kolik kreativních, chytrých a talentovaných Rusů Putinův režim nadále podporuje, jako by byli jeho otroky. Neříkám, že Ukrajinci jsou lepšími lidmi, jen je mi trapně i za ně," uvedl hudebník, který naštěstí přežil další z mnoha útoku.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
