22°C
Princezna Eufrozína z pohádky Z pekla štěstí: Jaké zámecké sídlo byste si vybraly k žití?
SÁRA: Zámek Sychrov. Při natáčení jsem se do něj zamilovala.
KATARÍNA: Možná ten Oravský hrad, na kterém jsme točili. Najednou máte k tomu místu jiný vztah a krásné vzpomínky.
Princezna Jasna z pohádky Tři srdce Berenika Kohoutová (32): Kdybyste byly opravdové princezny, v jaké době byste chtěly žít?
SÁRA: Dnes je to fajn, možná bych na chvíli chtěla nakouknout někam do minulosti, ale zase se hezky vrátit.
KATARÍNA: Každá doba má své kouzlo. Žít bych asi chtěla spíše v dnešní, když se na to dívám z pohledu pokroku medicíny, vzdělávání, technologie. Celkově všechny vymoženosti dnešní doby, ale bohužel ne všichni v dnešní době k nim mají přístup. Pokud bych měla na výběr, tak bych nabídku stát se princeznou uctivě odmítla, protože je to ze všech směrů opravdu náročné a obdivuji všechny ženy, které to zvládly.
Princezna Kateřina Adriana Markéta Eliška… z pohádky Princezna a půl království Eva Josefíková (33): Jakou superschopnost by měla mít vaše princezna?
SÁRA: Myslím, že žádnou nepotřebuje. Princezna přeci zvládne všechno.
KATARÍNA: Možná by Julii pomohlo, kdyby uměla předpovídat chování lidí a nemusela být zakletá. Kdyby ji ale měla, tak by nikdy nenašla lásku.
Princezna Jasněnka z pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci Michaela Kuklová (55): Jste spokojená s dnešní dobou, co se kvality života a chování princů týče? Nebo byste něco ze starých časů ráda přenesla do současnosti?
SÁRA: Dnešní doba se asi moc neliší od té minulé. Vždy byly nějaké problémy, teď se řeší inflace, ceny nemovitostí… Asi bych vrátila pořádné krčmy a plesy. Všichni se hezky obléknou a pustí se do grandiózních akcí. S princi je to jak kdy. Někdo je super, někdy to vychování chybí.
KATARÍNA: Podle mě určitě jsou i v dnešní době princové. A dnešní doba? Ta má své plusy i své minusy, ale myslím, že v dnešním světě je vše mnohem více uspěchané.
Princezna Josefína z pohádky Jak si nevzít princeznu Nikola Pecháčková (12): Měly jste při natáčení nějaký neobvyklý zážitek jako já s režisérem Karlem Janákem, když mně v roli princezny nechal hlavu polít inkoustem?
SÁRA: To mi zní povědomě. (směje se) Moc vyzrazovat nemůžu, abych neprozradila děj. Řeknu jen, že když jsme točili pod vodou, Karel chtěl, abychom vydrželi pod tou vodou alespoň tři minuty. To mě dost zaskočilo, na to musíte hodně trénovat, abyste to vydrželi bez nadechnutí. Říkal, že když to zvládne on, tak každý.
KATARÍNA: Ráda vzpomínám na moji jízdu, kdy jsem řídila auto – veterána. Na světě jsou jen tři dochované exempláře. Já jezdila jedním z nich a to byl pro mě velký zážitek. Jela jsem z kopce a všichni mi říkali, že mám hodně brzdit – ale moje Julie přeci pospíchala za svou láskou, a tak jsem žádné brzdy nepoužívala, ale jela na plný plyn. Všichni za kamerou se báli, aby se nic nestalo. Přiznám se, že jsem měla větší strach o to auto než o sebe. Přeci jen to byl kousek za několik milionů eur.
Princezna Astrid z pohádky Křesadlo Lucie Vondráčková (43): Sáro, kdybys dostala dvě nabídky najednou a musela se rozhodnout mezi pohádkou a psychologickým dramatem, co by u tebe vyhrálo?
Hodně by záleželo na scénáři, který by mě zaujal víc. Ale s mým přístupem k věcem bych se snažila udělat to tak, abych mohla točit oba dva projekty.
Kataríno, je zábavnější hrát princeznu, nebo zápornou postavu?
Obojí mě baví, ale na těch záporných mě baví to, že čím víc jsou odlišné ode mě, tím víc mě přitahují. Samozřejmě že nejsem anděl, který v sobě nemá ani jednu negativní věc, ale nepovažuji se za špatného a zákeřného člověka. Negativní postavy mě fascinují a zároveň jsou hereckou výzvou, protože je musíte umět obhájit.
Princezna Amálka z pohádky Princezna a písař Monika Timková (33): Kdybyste byla opravdu princezna, co byste si užívala nejvíc a co by vám naopak v princeznovském světě překáželo?
SÁRA: Jako princezna bych se velmi ráda zabývala filantropií. Starala bych se o lidi, kteří nemají takové štěstí jako já. Věnovat se vzdělání, budování škol, to by mě bavilo a naplňovalo. A taky bych měla koně, to by bylo super. Vadilo by mi asi být neustále dokonalá, upravená a reprezentovat. To by nebylo snadné.
KATARÍNA: Ne že by mi to překáželo, ale byla by obrovská zodpovědnost vládnout celému království, nést to břímě. Starat se o životy lidí, to by asi nebyla ta zábavnější část povinností. Nejvíc bych si užívala hodování, plesy…
Princezna Hanka z pohádky O léčivé vodě Darija Pavlovičová (22): Na jakém místě pro vás bylo nejkouzelnější natáčet?
SÁRA: Na Sychrově, protože máme kousek odtud chalupu. Odmala jsem tam jako doma a bylo to fajn.
KATARÍNA: Asi v Malatiné v Dolním Kubíně, točili jsme na salaši a tam to mělo krásnou atmosféru. Jako by se tam ten život odehrával v jiném světě, bylo to naprosto kouzelné.
Princezna Isabela z pohádky Pravý rytíř Lucie Černá (27): Jak si představujete princeznu v dnešním světě? Jak byste ji charakterizovaly?
SÁRA: Asi jako někoho, kdo je pokorný, pomáhá ostatním, a pokud je to v jeho silách, finančních možnostech nebo společenském postavení, tak se věnuje potřebným. A z koho vyzařuje jistá elegance. Kdokoliv může být princeznou.
KATARÍNA: Určitě by byla inteligentní, uctivá, sebevědomá, pokorná, empatická a nápomocná. Taková žena by samu sebe jako princeznu neoznačila, ale její osobnost by ji vyzařovala.
Reflex podcast: Srovnání české a norské verze filmové Popelky Reflex.cz
Popelka z pohádky Popelka Eva Hrušková (71): Jak budete po 50 letech reagovat na větu: „Jé, vy jste byla princezna!“?
SÁRA: Ano, byla jsem.
KATARÍNA: Byla, no. (směje se)
Princezna Eržika z pohádky Poslední kouzlo Tereza Bebarová (48): Jaká je vaše oblíbená představitelka princezen?
SÁRA: Asi nemám jednu oblíbenou, ale ráda se podívám na klasiku. Šíleně smutná princezna, Princ a Večernice…
KATARÍNA: Nemám konkrétně jednu. Každá byla něčím výjimečná a zajímavá. Pokud bych ale mohla sáhnout do animovaných pohádek, tak moje nejoblíbenější je princezna Fiona ze Shreka.
