23°C
Autor filmu píšu úmyslně – Budař je autorem námětu, scénáře podle své vlastní knížky, film režíroval, hraje v něm titulní roli a ještě jej doplnil vlastní hudbou.
Příběh, jaký chtěl Budař vždycky číst
Proč ne. Když máte peníze, natočíte cokoliv, a díky za tu možnost svobodné tvorby. Princ Mamánek to jen potvrzuje. Budař pro Novinky.cz uvedl, že do své pohádky dal příběh, jaký chtěl vždy číst. Ráda bych se ho zeptala, zda jako dítě, anebo jako dospělý, ale tu možnost jsem, bohužel, nedostala.
Protože pro děti mi vizuální podoba posmrtného světa přijde přece jen příliš děsivá a nejspíš i nepochopitelná. Ale možná dnešní děti podceňuji. Žádné na novinářské projekci nebylo, abych zjistila, jak to je.
Kde jsou koně?
Film také potvrdil, jak je obtížné natočit něco úplně nového a vyvarovat se třeba i jen podvědomé inspirace. Takže některé scény vám připomenou Pána prstenů a Pyšnou princeznu (úkryt pod vývratem stromu či trhlinou pod cestou) nebo souboj opěšalých rytířů v „zásvětí“ Bergmana. Člověka jen trochu znalého filmové produkce hned napadne, že na koně peníze už nezbyly.
Protože, jak to pak vypadá? Že ze zámku vyhozený princ koně nemá, je logické, že ho jízda na koni neoslovila, je možné, protože je založen spíše intelektuálně. Jenže tehdy nemít koně a nejezdit je, jako dnes nemít auto a neřídit. Není to otázka volby, ale způsob dopravy. A pro prince základní vzdělání. Rytíř je potom bez koně už nemyslitelný zcela. Ale třeba to autorovi nepřipadalo důležité, aby na něm jel. Stačí, že se rytířův komoň popásá vedle něj.
Návrat princezny Arabely
Zato excelentní je herecké obsazení, to měl Budař vysloveně šťastnou ruku. Jana Nagyová (63), známá jako princezna Arabela, se zde stala královnou Ludmilou, milující a ochraňující svého prince Ludvíka. Dusno, jaké umí v rodině vytvořit její manžel král Radomír v podání Martina Huby, se dá krájet nejen na plátně, ale i v sále. Skvělé.
A vysloveně skvostný je Ondřej Vetchý (60) jako princův ochránce a strážce, rytíř Leonard Hudroval z Dětenic. Nejen proto, že role mu byla napsaná přímo na tělo, ale především z toho důvodu, že jako „rytíř bez bázně a hany“ se Vetchý snaží i v civilním životě chovat, jak jen mu to okolností dovolí.
Sázkou na jistotu je i Boleslav Polívka (73) jako hrobař s návodným jménem Hrouda, o němž se říká, že nikdy nic při hraní nezkazí, leda mi řeknete, že to zkazit má. Trochu navíc mi přišli zbytečně moc „gagující“ Hroudovi pomocníci, či učedníci. Pro ženskou postavu Bělu, budoucí princovu lásku, její představitelka, Veronika Ghek Kuchařová (35) moc hereckého prostoru nedostala, což už u takových rolí bývá.
Varující poselství
To přináší postava ducha oběšence v podání Vladimíra Javorského (60). Život si vzal z nešťastné lásky, což má asi působit i trochu jako varování před tím, že to není úplně optimální řešení dané situace. Podobně varují i neodolatelné šišlající čarodějnice, kdysi princezny Růženka a Zlatovláska, které však propadly černé magii. Mezi jejich služebné tvory patří i prasátko, čímž se inspiračně dostáváme k Mrazíkovi. Ani to ale diváci neuvidí. Asi se na zvířatech opravdu šetřilo.
Jako problematická mi přijde účast „dřevěných herců“ v úvodu filmu. Loutky jako další nápad, jak ušetřit? Hezkou propagaci si ve filmu udělala známá „středověká“ Dětenická krčma a snad aspoň herce a štáb za to nakrmila. Kromě toho se točilo i na Lednici a v doslova „pohádkovém“ Kokořínském údolí.
Svěrák jako poradce
Jan Budař se při natáčení své filmové prvotiny neváhal poradit se zkušeným tvůrcem pohádek Janem Svěrákem st. (86)I pro něj je téma smrti celý život důležité a fascinující a možná i proto je tam nakonec scén z posmrtného zásvětí tolik. Podle mě by unesly trochu střihu, hodina čtyřicet je na film, kde se počítá i s dětským divákem, přece jen dost. Nakonec, uvidíte když tak sami.
Pohádka Jana Budaře Princ Mamánek představuje oficiální upoutávku Bontonfilm
