9°C
K vzniku mrazivého filmového snímku inspirovalo producenta Martina Růžičku vyprávění pana Korbela, který převyprávěl osud své rodiny pro projekt Paměť národa: "Producent jel autem, slyšel příběh, napadlo ho, že by to byl výborný film. Oslovil scenáristu Ivana Arsenjeva, který sedm let zjišťoval okolnosti. Častokrát získal i ambivalentní informace o postavách," řekl Bohdan Sláma s tím, že teprve potom začal na filmu pracovat.
Pro oceněného režiséra bylo důležité sledovat, jak se postupně pod tlakem velkých dějinných událostí v obyčejné vesnici rozpadá sousedská komunita: "Byla to taková zajímavá studie, co nastane, když ve společnosti vznikne chaos, přestane platit morální řád, když přestane platit elementární slušnost a zvítězí touha se pomstít nebo zvítězí potřeba vyvinit se z činů, které nebyly úplně čistý. Pojal jsem to jako obrovskou studii lidských povah,“ vysvětlil Sláma, co bylo na filmu podle něj zásadní.
Může se to stát i dnes
Sousedé, kteří se znají celý život, si ve filmu škodí, ubližují, podezřívají se ze zrady, okrádají se a celý snímek končí velmi brutálními scénami. Podle Bohdana Slámy ale bylo skutečné dění v Tušti daleko krutější, než to zobrazil ve svém filmu: „Čerpal jsem z dobových fotografií a popisů, jak ty excesy vypadaly. Konec konců některá fakta, co se dělo v Tušti, jsou zaznamenaný. Jak lidi vedli v řetězech na popravu a za sebou nechávali stopy krve, jsem vůbec netočil. Točil jsem absolutní minimum násilí, než si lze představit, že se skutečně stalo. A vždycky jsme se s kameramanem snažili tomu dát výraz, aby to člověk chápal jako násilí vcelku a ne jako atrakci. Taky si dokážu představit mnohonásobně krutěji, ale to nebyl záměr. Chtěli jsme poukázat na nepřítomnost morálních hodnot u jednotlivých postav tzv. obyčejných lidí, kteří jsou drceni dějinami, a které se chovají, jak to vyhovuje v určitém okamžiku,“ uvedl režisér Krajiny ve stínu.
Sdělení filmu je podle Slámy pro současnou koronavirovou dobu velmi aktuální. Krajina ve stínu sice vznikla před propuknutím pandemie, ale řeší otázky, které se nás aktuálně dotýkají: „Zpětně jsem pochopil, že nebylo mimo film natočit. Naše mozky a vědomí se totiž musí trénovat, ten film je jako trenažér. Tyto situace by se mohly opakovat, aby člověk věděl, jak má jednat nebo na to byl duševně připravený. Myslím si, že ten film bude mít na lidi ještě hlubší dopad než v době blahobytu, protože už to nebudou vnímat, že je to tak nemyslitelné,“ řekl host Blesk Podcastu.
Proč české elity na konci 2. sv. selhaly, jak to vypadá se Slámovou adaptací Osudů dobrého vojáka Švejka nebo jak ho v práci omezil koronavirus, si poslechněte v Blesk Podcastu:
Blesk Podcast: Skutečné dění ve vesnici z Krajiny ve stínu bylo krutější, řekl režisér Bohdan Sláma Blesk
