Komentář Forejta
Korunovace anglických a britských monarchů se do historie ostrovního království zapisuje tradičně svým vyzněním. Před 70 lety - v roce 1953 - se oslavy dosud poslední korunovace (Alžběty II.) nesly v duchu naděje a víry v mírovou budoucnost a prosperitu. Byl to začátek druhé alžbětinské doby. Jaká byla tedy sobotní korunovace krále Karla III.?
Předně ukázala, že i v moderní době je prostor pro staré ceremoniály, které, přiměřeně a citlivě inovované, dokážou oslovit. A že král je mužem, který vnímá potřebu změn pro posílení instituce monarchie v současné britské společnosti.
Staletý korunovační obřad tak »ožil« jeho zásluhou řadou novinek: větším zapojením žen, přítomností zástupců různých náboženství a vyznání i specifickými hudebními skladbami. Korunovace tak byla v mnohém pravdivějším obrazem dnešní Británie, než tomu bylo v minulosti. A příležitostí k projevům vlastenectví, které Britům dává ukotvení v dějinách. Jejím symbolem se staly odkazy na historické poslání a rozmach království coby velmoci.
Pro krále samotného byly určité chvíle obřadu nutně spojeny s viditelným pohnutím. Patřil mezi ně kontakt s prvorozeným synem i nejstarším vnukem - tedy prvním a druhým následníkem trůnu. Dobře ví, že princ William i princ George si budou scénu jeho korunovace pamatovat stejně, jako on svou účast jako čtyřletého chlapce na matčině korunovaci.
Sám cítil zadostiučinění, když si uvědomil, že žena jeho života je korunována po jeho boku. A hlavní vyznění a závazek panovníka ve 21. století? Stejné jako pro jeho předchůdce v dobách minulých, vyjádřené na počátku ceremoniálu slovy: „Jsem tu, ne proto, aby mi bylo slouženo, ale abych sloužil.“
Král a královna poprvé z balkonu paláce! Blesk TV a Reuters
Svatba během obřadu
Středoevropský čas ukazoval 13:02 hodin, když arcibiskup z Canterbury Justin Welby na hlavu nového panovníka pečlivě usadil 2,2 kg vážící korunu svatého Eduarda z roku 1661, osázenou 444 drahokamy a prohlásil: Bůh ochraňuj krále!
Camille, kterou pojal Karel za manželku v roce 2005, devět let po smrti princezny Diany, následně nasadil korunu královny Marie z Tecku z roku 1911. „Je to poprvé, co král a královna uzavírají církevní svazek. Jelikož jsou oba rozvedení, mohli mít sňatek pouze civilní. Okamžikem pomazání získávají požehnání před Bohem,“ odhalil ve studiu Blesku skrytý akt během obřadu expert na královské rody Jindřich Forejt.
Král dostal korunovační rukavici, kterou si sám oblékl na pravou ruku. Jen na pravou – na levou se totiž původně nasazoval korunovační prsten. Dnes se ho ale král jen dotkl.
Králi bude oblečena korunovační róba a královská štóla. S oblékáním mu pomůže William, princ z Walesu, baronka Merronová a durhamský biskup. Jako další bude Karlovi III. předáno korunovační jablko. To mu odevzdá anglikánský arcibiskup z Armaghu. Následně jej ovšem král znovu předá arcibiskupovi a jablko bude umístěno zpět na oltář.
Dřevěný korunovační trůn je mírně poškozený – dlouhá léta byl totiž volně dostupný v sakristii Westminsterského opatství a kdokoli na něm mohl nechat vzkaz. Až několik posledních desítek let je trůn schovaný. V dolní části korunovačního křesla je schován kámen osudu. Podle legendy kámen promluví, pokud by se na trůn usadil nepravý král.
