Komentář Forejta
Korunovace anglických a britských monarchů se do historie ostrovního království zapisuje tradičně svým vyzněním. Před 70 lety - v roce 1953 - se oslavy dosud poslední korunovace (Alžběty II.) nesly v duchu naděje a víry v mírovou budoucnost a prosperitu. Byl to začátek druhé alžbětinské doby. Jaká byla tedy sobotní korunovace krále Karla III.?
Předně ukázala, že i v moderní době je prostor pro staré ceremoniály, které, přiměřeně a citlivě inovované, dokážou oslovit. A že král je mužem, který vnímá potřebu změn pro posílení instituce monarchie v současné britské společnosti.
Staletý korunovační obřad tak »ožil« jeho zásluhou řadou novinek: větším zapojením žen, přítomností zástupců různých náboženství a vyznání i specifickými hudebními skladbami. Korunovace tak byla v mnohém pravdivějším obrazem dnešní Británie, než tomu bylo v minulosti. A příležitostí k projevům vlastenectví, které Britům dává ukotvení v dějinách. Jejím symbolem se staly odkazy na historické poslání a rozmach království coby velmoci.
Pro krále samotného byly určité chvíle obřadu nutně spojeny s viditelným pohnutím. Patřil mezi ně kontakt s prvorozeným synem i nejstarším vnukem - tedy prvním a druhým následníkem trůnu. Dobře ví, že princ William i princ George si budou scénu jeho korunovace pamatovat stejně, jako on svou účast jako čtyřletého chlapce na matčině korunovaci.
Sám cítil zadostiučinění, když si uvědomil, že žena jeho života je korunována po jeho boku. A hlavní vyznění a závazek panovníka ve 21. století? Stejné jako pro jeho předchůdce v dobách minulých, vyjádřené na počátku ceremoniálu slovy: „Jsem tu, ne proto, aby mi bylo slouženo, ale abych sloužil.“
Král a královna poprvé z balkonu paláce! Blesk TV a Reuters
Svatba během obřadu
Středoevropský čas ukazoval 13:02 hodin, když arcibiskup z Canterbury Justin Welby na hlavu nového panovníka pečlivě usadil 2,2 kg vážící korunu svatého Eduarda z roku 1661, osázenou 444 drahokamy a prohlásil: Bůh ochraňuj krále!
Camille, kterou pojal Karel za manželku v roce 2005, devět let po smrti princezny Diany, následně nasadil korunu královny Marie z Tecku z roku 1911. „Je to poprvé, co král a královna uzavírají církevní svazek. Jelikož jsou oba rozvedení, mohli mít sňatek pouze civilní. Okamžikem pomazání získávají požehnání před Bohem,“ odhalil ve studiu Blesku skrytý akt během obřadu expert na královské rody Jindřich Forejt.
Vedle všech kontroverzí je potřeba zmínit i fakt, že ne každý občan Spojeného království je příznivcem monarchie. Podle mnohých je systém zastaralý a měl by se úplně zrušit. Korunovace je pak jakýmsi katalyzátorem, který již nyní vyvolává značné protesty.
V období kolem korunovace by mohly vyjít paměti Virginie Giuffreové (39), kterou měl jako sedmnáctiletou sexuálně zneužívat princ Andrew (64). Giuffreová na vydání knihy pracuje už nějaký čas, kvůli dohodě s královskou rodinou měla ale problém sehnat vydavatele. Loni se Andrew s Giuffreovou mimosoudně vyrovnal a zaplatil jí částku 3 miliony liber – tedy zhruba 80 milionů korun. Součástí dohody byla i roční „roubíková doložka“, která jí zabraňovala opakovat obvinění proti královské rodině. Ta ovšem v březnu vypršela. Bude Virginie mluvit?
Jedním z nejposvátnějších okamžiků korunovace bude, až arcibiskup z Canterbury použije svěcený olej k pomazání rukou, hrudi a hlavy panovníka. Jedná se o intimní okamžik, který nebyl nikdy dříve ukázán na veřejnosti - během korunovace královny Alžběty II. v roce 1953 byl nad její hlavou během této části ceremonie držen zlatý baldachýn.
Palác nicméně oznámil, že Karel vůbec poprvé umožní veřejnosti pomazání zahlédnout jak v sále, tak na televizních obrazovkách. Podle Daily Telegraph už započaly práce na průhledném baldachýnu. Zatímco někteří občané mají z kroku radost, jiní si myslí, že by tato část obřadu měla nadále zůstat soukromá.