Komentář Forejta
Korunovace anglických a britských monarchů se do historie ostrovního království zapisuje tradičně svým vyzněním. Před 70 lety - v roce 1953 - se oslavy dosud poslední korunovace (Alžběty II.) nesly v duchu naděje a víry v mírovou budoucnost a prosperitu. Byl to začátek druhé alžbětinské doby. Jaká byla tedy sobotní korunovace krále Karla III.?
Předně ukázala, že i v moderní době je prostor pro staré ceremoniály, které, přiměřeně a citlivě inovované, dokážou oslovit. A že král je mužem, který vnímá potřebu změn pro posílení instituce monarchie v současné britské společnosti.
Staletý korunovační obřad tak »ožil« jeho zásluhou řadou novinek: větším zapojením žen, přítomností zástupců různých náboženství a vyznání i specifickými hudebními skladbami. Korunovace tak byla v mnohém pravdivějším obrazem dnešní Británie, než tomu bylo v minulosti. A příležitostí k projevům vlastenectví, které Britům dává ukotvení v dějinách. Jejím symbolem se staly odkazy na historické poslání a rozmach království coby velmoci.
Pro krále samotného byly určité chvíle obřadu nutně spojeny s viditelným pohnutím. Patřil mezi ně kontakt s prvorozeným synem i nejstarším vnukem - tedy prvním a druhým následníkem trůnu. Dobře ví, že princ William i princ George si budou scénu jeho korunovace pamatovat stejně, jako on svou účast jako čtyřletého chlapce na matčině korunovaci.
Sám cítil zadostiučinění, když si uvědomil, že žena jeho života je korunována po jeho boku. A hlavní vyznění a závazek panovníka ve 21. století? Stejné jako pro jeho předchůdce v dobách minulých, vyjádřené na počátku ceremoniálu slovy: „Jsem tu, ne proto, aby mi bylo slouženo, ale abych sloužil.“
Král a královna poprvé z balkonu paláce! Blesk TV a Reuters
Svatba během obřadu
Středoevropský čas ukazoval 13:02 hodin, když arcibiskup z Canterbury Justin Welby na hlavu nového panovníka pečlivě usadil 2,2 kg vážící korunu svatého Eduarda z roku 1661, osázenou 444 drahokamy a prohlásil: Bůh ochraňuj krále!
Camille, kterou pojal Karel za manželku v roce 2005, devět let po smrti princezny Diany, následně nasadil korunu královny Marie z Tecku z roku 1911. „Je to poprvé, co král a královna uzavírají církevní svazek. Jelikož jsou oba rozvedení, mohli mít sňatek pouze civilní. Okamžikem pomazání získávají požehnání před Bohem,“ odhalil ve studiu Blesku skrytý akt během obřadu expert na královské rody Jindřich Forejt.
Kromě královské rodiny nacvičují i vojáci. Ti se tomu věnovali však již v úterý v noci. Stovky jich vyšly do ulic Londýna na kompletní nácvik korunovačního průvodu, které se budou konat před i po korunovaci jako takové. Někteří z nich budou na koních.
Vojáci s sebou také nesli širokou škálu nástrojů, jako například saxofony, trubky, lesní rohy a činely. V rámci nácviku však hráli pouze na bubny, což od půl jedné v noci do tří hodiny ráno, kdy nácvik končil, jistě mnohé Londýňany nepotěšilo...
Nácvik je však více nežli pro ni důležitý pro prince George, jejího staršího brášku. Ten totiž získal klíčovou roli při sobotní akci. Devítiletý George se stal jedním ze sedmi pážat, co při příchodu Karla III. do opatství a odchodu z něj, ponesou jeho plášť.
Byl to údajně sám princ William, jenž si přál, aby mladý princ měl takhle důležitou roli - údajně proto, že i on je budoucím králem. Koneckonců tato pocta se obvykle uděluje dospívajícím potomkům příslušníků šlechty a dětem vyšších členů královské domácnosti. Na Karlově korunovaci půjde o děti přátel nebo příbuzných Karla III. a Camilly.