9°C
Titul princ z Walesu získal Charles 26. července 1958 jako desetiletý, na oficiální korunovaci si počkal 11 let, do 1. července 1969. Dnes svět prožívá druhý den jeho vlády na postu krále Spojeného království. Veřejnost vždy zajímal, prožívala s ním jeho úspěchy i prohry. Především vnímala jeho věčnou touhu po lásce. Nejprve se mu jí nedostávalo od jeho otce, prince Philipa, vévody z Edinburghu (†99). „Je afektovaný, bez oddanosti a disciplíny, příliš extravagantní,“ říkal o synovi.
Charles, libující si v odkazu viktoriánské Anglie a umění, byl tichý, ve škole šikanovaný, přemýšlivý chlapec. Byl na míle vzdálený představám otce. Jako dítě často stonal. Oba muži k sobě našli cestu až mnohem později, v podstatě pár let před Philipovou smrtí.
S láskou se pak potýkal i jako dospělý, když se na konci 60. let Charles seznámil se svou nynější chotí královnou Camillou (Parker-Bowlesovou, 75). „Nepotkal jsem nikoho s větším šarmem, moudřejšího, duchaplnějšího,“ říká o ní. Přes vzájemnou náklonnost oba prožili část života s jinými partnery v nešťastných manželstvích. Charles s Dianou, princeznou z Walesu (†36). Teprve až roky po jejím tragickém skonu se 9. dubna 2005 vzali. Část veřejnosti tím pobouřil, Camille dlouho trvalo získat si Brity. Charles vedle ní ale viditelně pookřál, společně se věnují řadě aktivit. Třeba práci pro charitativní organizaci The Prince's Trust na podporu handicapovaných mladých lidí, tu Charles založil roku 1976.
Dětství a dospívání Alžběty II. před nástupem na trůn Videohub
