Náš pan prezident konečně jmenoval novou vládu republiky. To by mu doporučil i slavný Jára Cimrman. Po více než třech měsících už jaksi bylo načase. Hlava státu jako vždy působila rozšafně a ministři lehce rozechvěle. Někteří dokonce tak, že si po podepsání jmenování zapomněli, jak triviální protokol žádá, potřást s rukou s premiérem Sobotkou. Inu stane se, hlavně že se zařadili do šiku...
Šik obleků a kostýmů dvou ministryň byl formální, tmavý, hrál těžce do černa, ale kolegyně z hnutí ANO Věra Jourová, jej rozsvítila smetanově bílými, metalovými pecičkami a černým páskem vyšperkovanými šaty, které koketně (a na hraně) končily dlaň nad koleny nohou, jež mají k půvabu laně daleko… Ale proč být sakra nudná a neinvenčně tradiční?
K tradičnímu projevu prezidenta měla daleko i řeč Miloše Zemana, který se žádnými vizemi o působení nové vlády vzhledem k společnosti, stavu země nezabýval a raději si vychutnal nového předsedu vlády Sobotku a jím podepsaný oficiální dopis s návrhem dlouze probíraných, na Hrad k osobnímu pohovoru nekonvenčně zvaných ministrů, jenž na jeden a půl straně textu obsahoval několik trapných a neomluvitelných překlepů, fatických chyb.
Zeman na Hradě vyškolil Sobotku: Nejste profesionál! Jan Jedlička,
Političtí komentátoři krčí rameny s poznámkou, že od pana Zemana nelze nic jiného předpokládat, že on prostě takový je. Řekněme, že reakci hlavy státu lze vyhodnotit jako akt jadrného chlapa, který se s nóbl kultivovaností nijak nepáře, a proto jej milióny lidí z podhradí volí. Volili. Je jeden z nich. Cimrman by to jistě vysvětlil. A protože tady už Cimrman není a jeho revoluční teorie zavedenou potřebou noblesy a diplomacie, která se od prezidenta klasiky očekává, nepohnou, troufám si tvrdit, že Miloš Zeman udělal z oficiálního jmenování ministrů nové vlády frašku. Ony fatální chyby v dopise s návrhem ministrů měl s premiérem probrat v zákulisí a soustředit se na podstatné.
Situaci v této emocemi (nebo naopak těžkou rezignací) semílané zemi je přece nutné dát znovu do formy - a s glancem, který je, nebo by měl být, pro prezidenta povinný. Neděje se tak. A já se ptám: Kde je sakra Cimrman?!
