Kristýno, ani vy jste nevěděla, že seriál ZOO Nové začátky končí?
„Ne. To, že už netočíme, jsme se opravdu dozvěděli ze dne na den. A přijde mi to jako naprosto nehorázný a bezprecedentní přístup. Myslím, že v každé slušné firmě existuje nějaká výpovědní lhůta, aby člověk měl šanci se na to připravit. Vy si tam držíte nějaké termíny do prosince, které najednou odpadnou, ale všechny ostatní projekty na podzim už jsou obsazené.“
Kdo za to podle vás může? Producent?
„Producent seriálu je v tom úplně nevinně, ten taky nevěděl vůbec nic. Mám pocit, že by se to mělo řešit na úrovni agentů, producentů... Takovéhle věci by se neměly opakovat v rámci primární lidské slušnosti. Tam ze dne na den přišlo o práci sedm set lidí. Řeknou vám – tak už zítra nechoďte. Přijde mi to šílený. Nechci urážet nějaké rozvojové země, ale tohle se ve slušných rozvinutých kapitalistických společnostech, myslím, nemá dít. Myslím, že tohle je přesně situace, kdy by měly fungovat ony vysmívané odbory. Herecké odbory tu nefungují v podstatě vůbec.“
Jak vám ten náhlý konec zdůvodnili?
„Nezdůvodnili, jen velmi obecně... Nebudu se k tomu dál vyjadřovat.“
Zatím práci naštěstí máte.
„Naštěstí ano. Zrovna zítra mám schůzku s jedním producentem, protože máme připravený koncept podle mého námětu na dvě minisérie. Budeme se bavit o tom, jestli je to vůbec reálné, protože to není úplně mainstreamová (hlavní, populární proud, pozn. red.) záležitost. Rozhodně by se to nedalo vysílat před dvaadvacátou hodinou. Myslím, že naše současná televizní tvorba by potřebovala vykazovat více odvahy, a o to bych se ráda pokusila, ale zatím je to ve fázi příprav. Pak mám rozjednaný podcast s mojí kamarádkou Erikou Hendrix. Do toho mám spoustu další práce, jezdím na zájezdy, hraju plno představení, takže se rozhodně nenudím.“
Setkáváme se na načítání audioknihy Jeřábi táhnou na jih. Čím vás tato kniha zaujala?
„Jsem velký fanda severské dramatiky i literatury. Celé léto jsem v ní byla ponořená, opravdu jsem tomu propadla. A do toho přišla zpráva od režiséra Michala Bureše, se kterým se máme hodně rádi, ohledně téhle knihy. Nabídl nám, že bychom mohli s bratrem načíst pomocné hlasy, což jsme přijali s povděkem. Hlavní roli, hlas starého muže, načítá svým lahodným, sametovým hlasem náš tatínek a myslím, že to bude mít velký přesah. Proto bych tu knížku doporučila a sama jsem moc zvědavá na výsledek!“
Seriálová posila Zoo Kristýna Frejová (53): „Jsem natlakovanej kotel a musím pořád chladit!“ Kateřina Štichová, Daniel Kristl
Jak se vám s tatínkem Ladislavem Frejem spolupracuje?
„Všechno se točí zvlášť. My jsme se s tátou při práci, nebo při zkoušení v divadle, bohužel nikdy nepotkali. Samozřejmě ale vzájemně navštěvujeme své premiéry a tam je vždycky o čem mluvit. Jsme neustále v kontaktu. Teď zrovna vymýšlíme rodinný oběd, abychom se potkali ještě na podzim. Tatínek, bratr, jeho rodina, moje dcera. Je těžké to skloubit. Tyhle rodinné obědy většinou probíhají u mě, protože mám největší kuchyň. Jsem šťastná, když se všichni sejdeme.“
Říkáte si s otcem vzájemně připomínky ke své práci?
„Ano, sdělujeme si je a myslím, že jsme k sobě velmi kritičtí a tvrdí. Například moje dcera teď natočila film, protože tento obor má jako jeden z maturitních předmětů. Sejdeme se celá rodina, promítneme si to a pak si k tomu říkáme věci. Zajímá ji, co si o tom myslíme. V tomto směru jsme k sobě velmi otevření a kritičtí, ale zároveň si myslím, že je taky dobré se umět pochválit. Takže tím taky nešetříme.“
Jste ráda, že se dcera Ráchel rozhodla jít ve vašich šlépějích?
„Zatím není vůbec jasné, jestli se jí podaří dostat na vysněnou vysokou školu. Ale stejně jako moje maminka (herečka Věra Galatíková, pozn. red.) a můj táta mě nikdy nikam netlačili, nic mi nedoporučovali, ani nezakazovali, tak i rozhodnutí mé dcery je výsostně její. Je zakousnutá a jestli to bude chtít dělat, tak to dělat rozhodně bude. Je i odhodlaná, že půjde někam na rok do praxe k filmu. Budu jí držet palce! Ona nikdy nechtěla jakékoli protežování. V tom je stejná jako já, za což si jí nesmírně vážím, a vím, že když se pak někam dostane a něco si vybojuje, bude to její. Nebude to o tom, že maminka se někde přimlouvala. To je u nás nemyslitelné!“
Jeřábi táhnou na jih
A o čem Kristýnin autorský projekt je? Křehký příběh o touze získat moc nad vlastním osudem – Boovi Andersonovi v životě zbývají už jen pravidelné návštěvy pečovatelské služby, věrná psí láska a zavařovací sklenice se šátkem dosud vonícím po milované manželce. Víko sklenice už ale jeho revmatické prsty otevřít nedokážou. Čas se krátí a Bo by ještě rád napravil ochladlý vztah se synem. Jenže ten se teď snaží otce připravit i o poslední útěchu v životě – psa Sixtena. Obavy, že přijde o oddaného společníka, ve starém muži vyvolají bouři emocí, která ho nutí ohlédnout se za svým životem, otcovstvím i za tím, jakým způsobem dával najevo lásku. Audioknihu vydává vydavatelství OneHotBook.