18°C
Martin Preiss, syn známého hereckého páru Viktora (76) a Jany (75) Preissových, podědil po rodičích jak herecký talent, tak i charismatický hlas, díky němuž se, podobně jako jeho otec, věnuje dabingu a namlouvání audioknížek. A bohužel i sklon k depresím, jimiž trpí jeho maminka, představitelka křehké baletky Anny z oblíbených komedií Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny. V minulosti se s těmito stavy pokoušel „bojovat“ pomocí alkoholu a léků - jak sám přiznal, jednu dobu polykal až 20 prášků na spaní denně. Nelze se ale divit - život mu zasadil několik drsných ran.
Například v roce 2004, kdy ho po šesti letech vyhodili z Národního divadla. Šéf činohry Michal Dočekal mu zcela nečekaně neprodloužil smlouvu. „Řekl mi pár pofidérních důvodů. Argumentoval mi, že má určitou představu, se kterými lidmi chce budovat tým. Řekl, že si váží mého talentu, ale že si myslí, že bych jej měl uplatňovat někde jinde. Prý pro mě nemá práci a já bych se v Národním trápil,“ uvedl tehdy zdrceně Martin. Bylo to pro něj nemilé překvapení - a vyrovnat se s novou situací pro něj muselo být ještě těžší v tom, že jeho manželka Martina (47) zůstala dál v angažmá.
Podruhé dostal Preiss ránu, když musel v létě jako zastupitel skončit v Obecním úřadě v pražských Kunraticích, kde žije. „Tři a půl roku jsem práci zastupitele dělal podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ale už jsem se rozhodl přenechat svůj post někomu dalšímu. Někomu, kdo má chuť, sílu a větší odhodlání,“ snažil se vykličkovat z nemilé situace. V tento okamžik už řešil všechny problémy alkoholem. Pro skleničku nemusel chodit daleko – čerpal z vlastních zásob své vinotéky Decinka.
A ta byla třetím důvodem jeho depresí. Martin si myslel, že mu bude vydělávat, jenže záhy narazil. „Kdybych tady mohl být a nemusel zaměstnávat čtyři brigádníky, možná by to i něco vydělávalo, ale takhle jsem rád, že si vinotéka vydělává alespoň sama na sebe,“ stýskal si v roce 2014 s tím, že vinotéka je neustále prázdná - a jediným štamgastem tam byl často jen její majitel. Problémy se kupily a v prosinci téhož roku se pak zoufalý herec kvůli psychickým potížím pokusil spáchat sebevraždu.
Martin Preiss po závislosti na alkoholu a prášcích: Za pandemii jsem vlastně rád, říká. Markéta Reinischová, Aleš Brunclík
„Doma došlo k běžnému konfliktu, po kterém moje žena i s dětmi odjela. Samozřejmě v tom hrál roli můj alkohol,“ popisoval. Impulsem, proč si chtěl sáhnout na život, byla slova jeho manželky Martiny. „Mluvili jsme spolu po telefonu a ona v afektu řekla, že pokud mě život nebaví a chci se uchlastat, tak ať se seberu a jdu se rovnou do lesa pověsit. A já řekl, že teda jo, a opravdu jsem odešel z domu,“ prozradil okamžiky, kdy si sáhl na dno. Když se jeho žena vrátila domů a Martina tam nenašla, zalarmovala policii.
Herec pak strávil týden v psychiatrické léčebně a následně v protialkoholním sanatoriu. „Strávil jsem tam dva a půl měsíce,“ přiznal. Rodiče jej v těžkých chvílích notně podporovali a navštěvovali. Přitom i oni byli důvodem, proč se ve svém životě cítil tento talentovaný muž tak mizerně. „Víte, toto trauma má mnoho dětí, které se rozhodly jít ve stínu svých slavných hereckých rodičů. Ti nasadili vysokou laťku a málokdo z těch dětí jí dosáhne,” prozradil v té době deníku Aha! režisér Zdeněk Zelenka (68), velký kamarád Viktora Preisse.
Tyto problémy se snad již Martinovi podařilo překonat. V den jeho kulatých padesátin jeho žena, se kterou má herec syny Šimona (13) a Matouše (10), sdílela na sociální síti černobílou fotku svého muže, kterou opatřila čínským příslovím „miluješ-li mě, pak miluj i vrány na mé střeše“. Tím nepochybně narážela na složité období, kterým si za dlouhých 14 let trvajícího manželství prošli. Kromě toho Martina doplnila i všeříkající slůvka „všechno dobré, Ti přeju!“. A k jejímu přání se přidala i celá řada kolegů a kolegyň z umělecké branže.
Potýkáte se s problémy? Máte pocit, že se nic nedaří a už nemůžete dál? Nestyďte se požádat o pomoc.
Linka první psychické pomoci, nonstop a zdarma: 116 123
Linka bezpečí pro děti a mládež, nonstop a zdarma: 116 111
A on poslechl ženu jako malý kluk a zamířil si to tam.. Zjevné zde, jakou sílu mají slova na jiného, vyslovená v afektu. Ovládat se, zapnout mozek – v případě rozčilení nejprve se zhluboka nadechnout, než něco řeknu.. 
Neboť ono mi připadá, že stále více vše spěje k tomu, že běžný člověk bude v případě ohrožení odkázán jen na znalosti své sebeobrany. A bude možná sám proti přesile agresivních zbabělců..
