Štefan Margita byl Hance oporou 30 let. I když jako jeden z mála věděl, jak na tom jeho milovaná žena je se zdravím, její smrt ho krutě zasáhla.
„Promiňte, je to tak čerstvý,“ řekl v slzách eXtra.cz operní pěvec, který se v životě Hany Zagorové objevil na přelomu osmdesátých a devadesátých let a už z něj neodešel.
Až odpoledne okolo 17. hodiny našel sílu a napsal na sociální síť. „Hani, lásko moje jediná. Děkuju ti za třicet krásných zamilovaných let! Na dnešní 11. hodinu už však nikdy nezapomenu. Strach, úplná beznaděj, že jsem tě navždy ztratil, a že už nejsi a nebudeš. Návrat do prázdného bytu mě drásá. Koukám na tvé věci a každý krok mi tě tu připomíná. Miluju tě a navždy budu! Tvůj Štefan.“
ANO si řekli 6. června 1992 v 11 hodin dopoledne v pražském kostele sv. Jakuba na Starém Městě a stáli při sobě v dobrém i ve zlém, jak si před oltářem slíbili.
„Jsem moc rád, že mám vedle sebe tři desetiletí pořád ženu, kterou neskonale miluji,“ řekl Blesku Margita. Láska operního pěvce k o deset let starší zpěvačce byla natolik silná, že oželel dítě.
„Tak jsem se zamiloval a tak mě to rozhodilo, že jsem se nenaučil roli a dostal za to pěknou pokutu. Hanka stála ale nad vším, i nad mou profesí. Byl jsem zamilovaný až po uši,“ zavzpomínal Štefan.
Dlouho se nechtěl vázat, a když se k závazku konečně rozhodl, tak prý přijal partnerství jako lásku i jako rodičovství. „Chtěl jsem Hanku jako člověka, kterého miluju, a tak jsem oželel i dítě,“ pokračoval Margita, který věděl, že Hanka kvůli vážnému onemocnění krve nemůže mít děti.
