Její autor Tomáš Padevět byl s milovanou Carmen, jak se ve skutečnosti jmenovala, do posledních dnů jejího života. Patřil mu i jeden z posledních telefonátů z nemocničního lůžka: „Těžko se mi dýchá i přes kyslík. Doktor říká, že s tím mým srdcem je léčba komplikovanější. Sice mám různé léky, ale přesto cítím bolest po té zlomenině. Každý telefonát mě těší...“
V sobotu 6. března 2021 volá Feru Feničovi (70): „V noci jsem snad vůbec nespala. Je to velice těžké. Dusím se, pak se rozkašlu. Ferko, je to beznaděj.“ Doktor jí sděluje, že ji čekají pravidelné dialýzy, že ani výsledky krevních testů nejsou dobré, a k tomu má vodu na plicích. „Takhle mě tady udržují. Musím ještě zjistit, jak to bude s tím finálním koncem, až vyletím tím komínem,“ řekla Hana.
Nevidí řešení, nechce zůstat upoutaná na lůžku, velmi těžce se jí dýchá. „Rozhodla jsem se, při plném vědomí, že si nepřeju, aby mě tady oživovali, když se můj stav zhorší. Nevidím v tom smysl a podepsala jsem své přání. Mám svou smrt na papíru v šuplíku vedle sebe, to nemá každý,“ řekla 11. března. Zemřela o 12 dní později v Nemocnici na Homolce.
Až po mé smrti...
Padevět se s Hegerovou seznámil v roce 1987, od té doby spolu často trávili volný čas. Když se v roce 2011 rozhodla ukončit svoji uměleckou kariéru, díky osobní důvěře od ní získal jako jediný souhlas k práci na její komplexní biografii s podmínkou, že může vyjít až po její smrti.
Video: Pohřeb Hegerové, který nechtěla! A proč zmizela Hüttnerová ze Slunečné
