22°C
BLESK: Odchod tatínka se seběhl velmi rychle. Stihli jste se v posledních dnech jeho života ještě vidět?
Franta: „Určitě, chodili jsme za ním do nemocnice všichni každý den. Bylo to jako na houpačce. Jeden den byl dobrý – komunikoval, ale byl už hrozně unavený. A další dny byl špatný, pořád jen spal...“
Vojta: „Co jsme ho v neděli na onkologii na Karlák přivezli, chodili jsme za ním pořád. Ne najednou, ale neustále tam někdo byl. Táta měl už termín chemoterapie, ale na té onkologii bohužel zjistili, že nemoc z plic metastazovala a napadla i vnitřní orgány. Chemoterapie byla v tu chvíli nemožná a lékaři se dohodli na převozu do Nemocnice na Pleši, kde ho měli stabilizovat. Táta s tím souhlasil. Věřil, že bude zase všechno dobré. Ještě v pátek byl v pohodě. Potom to šlo ale ráz na ráz. V sobotu už říkal, že té vakcíny proti covidu, na kterou měl jít devatenáctého července, se už nedožije. A osmnáctého nám umřel.“
BLESK: Jak vůbec mohl zvládnout ten poslední koncert v Olomouci? Musel mít velké bolesti.
Franta: „Měl, proto byl také pod opiáty.“
Vojta: „Nepřežil by, aby zklamal své publikum a zrušil koncert. Bolesti ale měl velké. Myslím, že si dokonce vzal o jednu pilulku navíc, aby to vydržel!“
BLESK: Jaká vaše vzpomínka na tátu je nejsilnější?
Franta: „Určitě jsou to písničky, ty tady zůstanou s námi. Je to těžký... Já ho vidím všude, on je tady s námi. Já i brácha si s ním povídáme, vždy s námi bude. Ty vzpomínky jsou všude, kde jsme společně byli, ať to bylo tady v Jílovém, ať to byly Jaroslavice, ať to byly koncerty...“
Vojta: „Všechno mi tátu bude připomínat. Vždyť jsme se celý život od sebe nehnuli. Hrál jsem s ním do toho jeho osudného posledního koncertu v Olomouci. Prakticky jsem s ním v Lukách pod Medníkem i bydlel, protože jsme si pořídili s rodinou domek hned vedle toho jeho. Vlastně jsem nikdy nevyletěl z hnízda.“
BLESK: Je pro vás teď motivací víc hrát a zpívat?
Franta: „Vždycky to tak bylo a teď mě to nakoplo ještě více. Udělám asi nějaký speciální pořad, koncertní vystoupení, které bude plně věnované tátovi.“
Vojta: „S kapelou Tie Break budu samozřejmě pokračovat v tátově odkazu. Zaslouží si to on i jeho fanoušci. Tátův odkaz nesmí usnout nikdy.“
BLESK: Takže byste mohli vystupovat i spolu?
Franta: „Třeba k tomu dojde. To je ale všechno ve hvězdách. Už jsme se o tom s bráchou bavili, takže by to mohlo nějakým způsobem dopadnout. Vojta si nechává kapelu, já mám svou. Uvidíme, jak se to všechno bude vyvíjet...“
Vojta: „Jako že bychom byli bratři Nedvědi junioři? To není špatný nápad!“
BLESK: Hodláte do toho nějak zainteresovat strýce Honzu?
Franta: „Nevím, jaké má záměry. Uvidíme se všichni o víkendu a pak vám asi budu schopen říci více.“
Vojta: „Od tátovy smrti jsem Honzu neviděl, neslyšel. Máma je ale v komunikaci s jeho Pavlínkou. Na pohřeb strejda přijde, potom se sejdeme jako rodina v restauraci a tam na to rozhodně přijde řeč.“
BLESK: Pokud vím, tak se Honza a váš táta František ještě nedávno bavili o tom, že by se mohli pokusit vyprodat pražskou O2 arenu.
Franta: „Vidíte a to by přesně mohlo být místo pro nějaký vzpomínkový koncert na tatínka. Dejte nám čas.“
Vojta: „Na zlaté svatbě našich rodičů si plácli na společný koncert a O2 arenu by jistě vyprodali i několikrát po sobě. Brácha má pravdu, pocta tátovi by tam mohla být velkolepá!“
Video: Černý víkend českého showbyznysu, zemřeli Milan Lasica a František Nedvěd.
Černý víkend českého showbyznysu, zemřeli Milan Lasica, František Nedvěd a zakladatel kapely Argema. Petr Macek, Lukáš Červený
