Vnadná plavovlasá sexbomba Aneta Krejčíková na sociálních sítích patří mezi ženy, co se ohánějí názorem, že porod je krásný a pro ženu povznášející. Ona sama má srovnání s prvním porodem, k němuž došlo v nemocnici, a tím druhým, co proběhl v domácím prostředí, do vody, a popisuje to málem jako jeden ze svých nejkrásnějších zážitků. Snímky s jejími ratolestmi, dcerkou Antonií (2 měsíce) a synem Benem (necelé 2 roky), kterými zásobuje sociální sítě, pak vypadají jako z katalogu na dokonalou rodinu.
Jak ale trochu paradoxně na Den dětí přiznala, dlouhou dobu si nebyla jistá, zda vlastní dítě chce, a to i vzdor faktu, že děti vždy milovala. „Když mi bylo 13, opravdu jsem vážně uvažovala o tom, že někde šlohnu miminko. Na pískovišti nebo před obchodem. Tak moc jsem je chtěla mazlit a čuchat k nim, to je totiž ta nejkrásnější vůně na světě…“ přiznala Krejčíková. „Každopádně jsem to nikdy neuskutečnila. Tak, nejsem magor, že jo.“
Své mateřské instinkty pak ošálila pejskem, kterého si o pár let později pořídila. Jenže zjistila, že mít doma živého tvora, co je na člověku závislý, se příliš neslučuje s jejím divokým životním stylem… „Byl to mazec, vychovávat štěně, kór když chodíte z večírku na večírek. Jo, ještě jsem v tý době viděla biják We need to talk about Kevin a v kombinaci se vším kolem jsem si říkala, že děti mít nebudu!“ Psychologický snímek Musíme si promluvit o Kevinovi s Tildou Swintonovou (59) v hlavní roli totiž vypráví o komplikovaném vztahu matky k dítěti, z něhož postupně před jejíma očima roste nenávistný člověk a psychopat, a nakonec dospěje až k vraždě.
Tyto obavy ji ale nakonec opustily. „Změnilo se to, ač jsem ani jedno z mých dětí úplně neplánovala,“ přiznává nyní Krejčíková, která se coby dvojnásobná maminka cítí „strašně šťastná a vděčná“. „Jsem vlastně sama ještě dítě!“ dodává herečka s vidinou blížící se třicítky.
Přesto jeden z jejích posledních příspěvků na instagramu dává tušit, že ne vždycky je vše v jejím životě zalité sluncem: „Po cestě domů, před barákem, se Ben rozhodl, že bude nejlepší, když si lehne na zem za strašlivýho řevu, a nebude se mnou absolutně spolupracovat a komunikovat o tom, co a jak by mi zrovna vyhovovalo s miminkem v ruce a plným kočárem tašek s jídlem a věcma. No jo, no, stane se,“ líčila málem hororovou scénu, jíž se na procházce s dětmi podvědomě bojí snad každá matka...
VIDEO: Chci si rodit po svém! Přidáte se k našemu projektu?
