„Když jsme o tom tehdy mluvili a Karel Gott se chystal na ten první ročník, sám říkal, že je zvědavý, jak to po těch letech pauzy dopadne. Vůbec nebral samozřejmě, že by měl vyhrát, mluvil spíše o ostatních. Sledoval, jaké má kdo právě dobré písničky, klipy, jaké jsou tu nové talenty. Svědčí o tom i to, že v roce 1996, kdy se Český slavík poprvé udílel, přišel na přenos s každou botou jinou!“

*Omylem?

„Ne. Říkal, že to je pověra, že když má prý každou botu jinou, má mu to přinést štěstí. Takže měl jednu černou a druhou, myslím, žlutohnědou. To aby to bylo co nejvýraznější a bylo to dobře vidět. Vidíte, a ono to vyšlo!“

*Nosil to takhle pravidelně? Já ho tak nikdy neviděl.

„Ne, udělal to jen během toho prvního ročníku Českého slavíka. Zapamatoval jsem si to a pak jsme se tomu smáli, že na té pověře asi opravdu něco bude.“

*Když původní Zlatý slavík na přelomu osmdesátých a devadesátých končil, Karel Gott nebyl neporazitelným favoritem – porazil ho Meky Žbirka, Peter Nagy, Paľo Habera, několikrát Dalibor Janda. Napadlo by vás, že Karel novodobou anketu tak opanuje?

„Určitě to nebyla žádná jistota, myslím, že jsme mu věřili tak na sedmdesát, osmdesát procent. Ale určitě byl mezi nejžhavějšími kandidáty na umístění.“

*Karel rád uvozoval své děkovné proslovy větou, že to tentokrát opravdu nečekal, která zlidověla, ale opravdu to pro něj bylo tak nečekané? Zajímal se o průběžné výsledky hlasování, aby se případně připravil na porážku?

„Myslím, že ta věta byla napůl pravdivá, že to nečekal. Viděl to tak padesát na padesát. Jak jsem Karla před předáváním Slavíků zažil, kolikrát přišel s tím, že letos to možná nedopadne, konkurence je veliká a že sleduje mladé kolegy, kterým fandil a považoval je za velké soupeře, kteří vyprodávají sály. Rozhodně to nikdy nebylo tak, že by povýšeně přišel a očekával cenu.“

*Jak vznikala dramaturgie v ročnících, kdy zpíval? Přicházel s tím on, byla to kolektivní dohoda s režisérem? Jak aktivně jste se vzniku scénáře účastnil vy?

„Svá vystoupení Karel precizně připravoval a zkoušel. Zažil jsem ho při zkouškách, které probíhaly dopoledne a odpoledne před přímým přenosem, který býval v sobotu, že se pak ještě scházel s režisérem, radil se s ním, co je dobře a co by se dalo udělat jinak a lépe. Řešil i světla, jak se budou pohybovat, která kamera ho bude zabírat a tak dále. Chtěl, aby jeho výkon byl perfektní.“

*Víme, že Karel neměl rád improvizaci, která je ale při udílení cen nevyhnutelná. Jak to řešil?

„Jak jsem ho znal a jak jsem viděl jeho reakce, když byl výjimečně druhý, tak se asi připravil na obě varianty. Jsem přesvědčený, že se připravoval i na možnost, že bude druhý nebo třetí. Považuji to za přirozenou věc, nemám rád umělce, kteří dostanou cenu, přebírají si ji a loví něco z hlavy, nejsou připravení. Přijde mi to trošku nezdvořilé k fanouškům, kteří jim posílají hlasy. Každý by měl mít něco připraveného. Ale je to můj osobní názor.“

*Když byl ve dvou ročnících druhý – jednou jej porazil Daniel Hůlka a jednou Tomáš Klus – viděl jste na něm zklamání?

„Ne, to jsem nevnímal. Vím, že se jej novináři ptali, jestli je zklamaný, a on reagoval, že přece nemůže být zklamaný, když je druhý nejpopulárnější zpěvák v zemi. Vždyť kdo to o sobě může říci? Vítězům gratuloval a o vítězích mluvil velice hezky. Vím, jak chválil jak Dana Hůlku, i Tomáše Kluse. Rozhodně v něm nikdy nebyla žádná zatrpklost.“

*Bylo několik ročníků, když za něj přebírala cenu jeho manželka Ivana nebo dcery. Mrzelo ho, když se Slavíka nemohl zúčastnit sám?

„Určitě ano, ale bylo to dané tím, že byl termín Slavíka stanoven později, když už měl podepsanou smlouvu na nějaké zahraniční vystoupení. Ale myslím, že se to stalo jen asi dvakrát. To vždy předtočil vtipný pozdrav, který jsme vysílali ze záznamu. A pamatuji si také, že jednou se stalo, že už jsme sice měli stanovený termín, ale někdo z jeho managementu omylem nedopatřením slíbil Karlovo vystoupení někde v cizině. Ještě to nebylo podepsané, ale bylo to už před domluvené. A Karel Gott to zahraničí tehdy zrušil. Řekl, že ten den má v Praze Slavíka a nepojede pryč, když to není nezbytně nutné. To hovoří o jeho vztahu k jeho domácím fanouškům a potažmo i k té anketě.“   

*Velmi emotivní byl ročník 2015, kdy oznámil rakovinu mízních uzlin a musel na sebe dávat velký pozor. Tehdy bylo do poslední chvíle napětí, jestli dorazí…

„Opravdu jsme nevěděli, jestli přijde. Karel přijít moc chtěl, ale nevěděl, jestli mu to lékaři dovolí. Říkal, že pokud mu to kondice dovolí, udělá pro to maximum. Největším problémem bylo, že měl po chemoterapiích oslabenou imunitu a lékaři se obávali, aby nechytil infekci nebo virózu. Nakonec jsme to vyřešili tak, že Karel přišel až po zahájení přenosu k zadnímu vchodu a se svou manželkou Ivanou pak seděl v oddělené lóži. Tímhle způsobem jsme se mu snažili vytvořit maximální podmínky. Myslím, že to, že tehdy přijít mohl, mu udělalo velkou radost a povzbudilo ho to.“

*Jak jste vy prožíval ten dlouhatánský potlesk, který si tehdy vysloužil?

„Předávání Slavíka vždy provázel stres a velké emoce. A tady se k tomu přidalo to napětí, aby byl Karel v pohodě, aby mu to neuškodilo, aby vše dopadlo, jak má, takže i pro mě to bylo velmi náročné. Ale během osobního setkání ten večer mi přišel v pohodě, byl ve svém živlu. Tak jak on sám říkal, že ho publikum nabíjí, tak mi zde přišel spokojený a v rámci tehdejšího zdravotního stavu v pořádku.“

*V posledních letech žertoval, že by z ankety měli být diskvalifikováni starší zpěváci, aby dal příležitost mladším. Bylo to v rovině žertu nebo opravdu někdy uvažoval, že odstoupí?

„O tom mluvil ještě v éře původního Slavíka, když převzal desátého nebo dvacátého. Říkal to i teď, minimálně jednou nebo dvakrát jsme se o tom opravdu bavili, ale vysvětloval jsem mu, že je to anketa o popularitě, měla by poskytovat objektivní obraz o popularitě v naší zemi, a proto není možné, aby z ní někdo vystoupil s tím, že v ní být nechce. Tím by ztratila svůj smysl. Možná to trochu souviselo i s tím, že se občas objevovalo, proč pořád vyhrává. Vysvětloval jsem, že Karel Gott prostě bude vyhrávat tak dlouho, dokud se neobjeví někdo lepší.“

Kniha Navždy božský je v prodeji za 99 Kč.

*Zatím poslední ročník Slavíka proběhl v roce 2017, od té doby si anketa vybírá oddechový čas. Litoval toho?

„Když jsem se s ním potkal někdy v dubnu nebo květnu 2019 a hovořili jsme spolu v jeho šatně, říkal mi, že v anketě musíme pokračovat, že je to úžasná tradice od roku 1962. Kde jinde se něco takového najde. Považoval to za barometr popularity a rozhodně Slavíkovi fandil. Chtěl, aby pokračovala.“

*Dříve či později se Slavík vrátí, už bohužel bez Karla Gotta. Myslíte, že i přesto opět vyhraje?

„To je otázka. Nemohu nic předvídat. Může se to stát, možná je to i pravděpodobné. Ta anketa je s ním neodmyslitelně spjatá. Ale český showbyznys není jen o jednom zpěvákovi, byť je to sebevětší osobnost a s obrovskou popularitou. Karel už tu má následovníky – Lucie Bílá jich má taky dvacet, Kabáti deset… Přeji českému showbyznysu, aby se opět našel takový zpěvák, jako byl Karel Gott.“  

Chcete celou knihu takového čtení? Koupit můžete na online iKiosek – vaší ishop trafice. Objednáte-li dopoledne, máte zítra doma ve schránce.

VIDEO: Pořadatel Českého slavíka Těšínský: Gott zřejmě vyhraje i posmrtně

Video
délka: 18:29

Pořadatel Českého slavíka Těšínský: Gott zřejmě vyhraje i posmrtně Petr Macek, Aleš Brunclík

Fotogalerie
70 fotografií