18°C
Cítím se u vás jako ve staré Anglii, je to správný pocit?
Kdybych měl zařízení, které tu máme, zařadit, tak bych to shrnul jako přelom 19. a 20. století, secese, začátek 1. republiky. A s těmi prvky Anglie máte pravdu, to má Iva moc ráda a ona to umí nakombinovat tak, že to vypadá, že je všechno z jedné éry, a ono přitom není.
Tíhnete k tomuto stylu oba, nebo jste se jeden druhému museli přizpůsobit?
Iva to odjakživa miluje, období 1. republiky a všechno, co s tím souvisí – i to bytové vybavení, nábytek, dekorace. A já jsem z části v takovém nábytku vyrůstal, protože něco z toho, co tu vidíte, je pozůstalost po mém dědečkovi a babičce, takže ten nábytek přežil už víc než 120 let a my ho udržujeme dál.
Tvoříte tu i cosi jako novodobou sbírku nábytku slavných osobností.
Tak nějak se sem ten nábytek dostává, vždycky se vyskytne šance si ho vzít nebo odkoupit. Máme tu např. vybavení, které míval doma pan Radoslav Brzobohatý, je tady pár kousků, které jsme získali díky tomu, že jsem pár let pracoval s Hankou Gregorovou, je tu i část pozůstalosti po Marii Poledňákové. To je ten koberec, na kterém si hřejeme nohy, ten měla ve svém domě kousek za Prahou. Tak nějak různě se to poskládává, co se k nám přikutálí, to nevyhodíme.
Ale na konci jara jste vyhazovali, prý tu byl velký třesk... "Tu kuchyni už nechceme."
My už jsme si to říkali několik let, ta kuchyně byla neprakticky řešená. Já jsem vášnivý kuchař, když si chci vyčistit hlavu, tak si stoupnu k plotně a půl dne na mě nesmí nikdo mluvit. Tak jsme to konečně udělali, vyhrnul jsem si rukávy, přitáhl si rudlík a přestavěl jsem s Ivinou vydatnou pomocí celou kuchyni.
Sporák je netradičně řešený, jako by byl obezděný.
To je pozůstatek původní kuchyně, byly tam police, nechtělo se mi to bourat. Změřili jsme to, zjistili jsme, že se tam přesně vejde sporák, a navíc to bude připomínat krb. Přivedli jsme digestoř, zapojili, zasunuli a vaříme tam.
Iva tu má na svědomí všechny dekorace, nejen ty vánoční…
Všechno, co tu je, jak je to umístěné, nadekorované, to je její práce, mně se to moc líbí. Kdybych to dělal já, tak vás asi nepozvu :).
Máte vlastně další obývák venku, ale zatím na zimu úplně není.
Ještě ne, ale v létě je to paráda. Máme v úmyslu to nějak celé zavřít, abychom si tam mohli dát na zimu kamínka, žijeme tu dost se sousedy komunitně... Ale teď už se tam večer sedět nedá. Snad příští rok.
Jak dlouho tu bohatou vánoční výzdobu připravujete?
Vánoční výzdoba je u nás na dlouhé lokte. Když jsme ještě s Ivou vysílali v rádiu spolu, tak přicházely dotazy od posluchačů už v září: Už byl Vojta na půdě? Na půdě to máme všechno uskladněné. Letos jsme měli zpoždění, byl jsem na půdě až na začátku listopadu. Ono jít nahoru a dostat to všechno dolů je jedna věc, ale neznamená to, že je to druhý den nazdobené. Iva si to tak týden všechno třídí, přemýšlí, co letos použije, samotné aranžování základu trvá zhruba 14 dní a finální zdobení taky týden, takže dohromady to trvá měsíc.
Máte každý rok stejnou barevnost, nebo ji měníte?
Ne, základ je každý rok stejný, máme rádi klasiku – červená, zelená, vínová, to, co k českým Vánocům patří. Mění se doplňky, třeba loni na krbové římse stáli jeleni. Letos je to o andílcích.
Nezbývá než popřát krásné, andělské Vánoce.
Díky a klidné svátky všem.
