Ptám se Pavla Moulise.

Jak vás to napadlo?

Já tu už léta žiji, procházím se tu po okolí, po pastvinách a k tomuto místu mám speciální vztah, protože je tu nádherný výhled do okolí.

Kam až je vidět?

Z jedné strany na rozhlednu Železný Újezd a z postele se můžeme kochat zříceninou Radyně, někdy je vidět i Plzeň.

Rozhodl jste se postavit objekt na skále. Je to rozumné?

Můžeme tomu říkat skála, já spíš říkám, že když tudy šli mamuti, tak tu odhodili sem tam kámen a my jsme na tom kameni postavili objekt, protože díky tomu, že je na tom kameni, máte pocit, že je ve vzduchu.

 

Původně jste chtěl jen lodní kontejner.

Ano, mělo to sloužit pro mě a pro mou rodinu, protože u nás na farmě máme poměrně rušno a občas potřebuje člověk prostě utéct někam, kde je ticho, přečíst si knihu nebo jen tak vypnout. Původní záměr byl, že si sem budu chodit číst, já a moje rodina, a to se trochu zvrtlo.

Navrhoval jste si všechno sám?

Ne ne, to bych si nedovolil. Manželka mi dala tip na pana architekta Jana Tyrpekla, sešli jsme se tady na místě a v tu chvíli jsem opustil myšlenku lodního kontejneru a dal jsem volnou ruku panu architektovi. Vzniklo za mě něco velmi krásného, co umožňuje moderní formu trávení volného času. Jde o ekologické cestování. Malé ubytování, které nezasahuje do přirozeného života zvířat a nemění krajinný ráz. My jsme tu při výstavbě neporazili jediný strom, všechno bylo citlivě umístěno mezi stávající zeleň.

Když sem přijedu jako host, venku je zima, nechci přijet do vymrzlého prostoru...

To se vám nestane. Snažili jsme se, aby ten objekt byl komfortní. Abyste měli divočinu bezprostředně za prahem objektu, ale abyste nemuseli slevovat z komfortu, ve kterém standardně žijete. Zatopíme vám dopředu přes aplikaci v mobilu, stejně si pak host může ovládat saunu, která je venku. Jsou tu moderní technologie.

Venku je vedle sauny i vířivka. Když je zasněženo, odmetám si sama?

Když přijedete, tak si vás hýčkáme, tedy je odmeteno :). Když už jste tady, chtěli jste do divočiny…. :-))). Ve vířivce si topíte sami, podle toho, jak si zatopíte, tak se ohřejete. Většinou si ji hosté přetopí a musí chvíli počkat, než se do ní dá jít. Tedy vířivka se dá vnímat jako odměna za vlastní úsilí.

Všude kolem jsou výběhy. Jsou v nich jen koně?

Koně tu jsou, výhled na ně je z postele, ale jsou dost daleko. Většinu roku můžete pozorovat krávy, buď z jedné, nebo z druhé strany vždycky uvidíte ty naše kravičky i s telaty. Můžete i sledovat, jak se to stádo chová, etologické projevy zvířat, kdo je šéfová ve stádě, jak se tety starají o telata, co dělá stádo, když začne sněžit, pršet, když začne foukat vítr, jak to tam funguje, když přichází nebezpečí. Takže můžete to pojmout kromě vlastního odpočinku i jako sledování přirozeného chování zvířat, v tomto případě krav. Ale můžete tu potkat i lišku, divoké prase, srnčí i spoustu dravců. Když budete pozorní, můžete tu zažít opravdovou divočinu.