Tree House jste stavěl svépomocí s kamarády. Testujete si tím nové technologie?
Technologie úplně ne, ale tímto projektem jsme chtěli vyzkoušet bezprostřední kontakt s přírodou, s okolím, který v poslední době lidi ztrácí, takže tady to mohou znovu zažít.
Výhled 360 stupňů není vůbec obvyklý.
Tak to je zrovna jeden z konstrukčních experimentů, nevím o žádném jiném takovém projektu. Tím, že se tam využívají stromy jako nosné prvky, tak tam nemusí být žádné jiné a dá se to udělat celé dokola průhledné.
To chce ale vybrat ty správné stromy. Jak dlouho jste je hledali?
Hledali jsme je asi rok a půl, nakonec jsme ideální místo našli na statku mého strýce, kde jsem vyrůstal. Neměli jsme nějaké konkrétní plány, jen skici a finální vzhled pak určila právě ta poloha stromů.
Ke stromům jste ukotvili podlahu a strop a mezi tím je zdánlivé nic. Copak to je?
Do prostoru jsme ukotvili průhledné polykarbonátové desky, pro nás to byla jediná varianta, kterou jsme dokázali udělat sami tak, aby měla oválný tvar.
Tajemství zahrady Lucie Benešové: Proč v ní chybí červená barva a jakou sochu si přeje k padesátinám?

Nahoře se dá sedět, spát, ale je tam i krb. To je dost netradiční řešení – krb na stromě...
Netradiční to sice je, ale nám šlo o to, aby zážitek byl celistvý a co nejintenzivnější. A oheň je jedním ze základních elementů, které člověk už od pradávna vnímá. Je pro něj důležitý. Takže proto.
Jak se nahoru člověk dostane?
Jsou tam ukryté padací schody s protizávažím, to je věc, kterou chtěl vyzkoušet jeden z kamarádů. Po cestě nahoru jsou pak po straně zavěšené police pro odložení bot. Vzniklo to sice jako taková legrace, ale je to funkční řešení, které zajišťuje pocit bezpečí, který je navíc umocněn poklopem. Bezpečí je jednou z hlavních devíz umístění domu na stromě.