Byt by si zasloužil pořádnou rekonstrukci, ale na tu babička pochopitelně nemá. Přáním Jany je zbavit se starého jádra v paneláku, mít novou koupelnu, ale třeba i pokojíček pro budoucí školačky.
Janin život nebyl moc veselý. Manželství jí dlouho nevydrželo a o své dvě děti se musela starat sama. Starší syn začal brát drogy a později se k němu přidala i mladší dcera. Jana pracovala na tři směny, aby splatila dluhy dětí. Práci opustila až poté, co zjistila, že je její drogově závislá dcera těhotná. Po porodu si dceru i s dvojčátky vzala k sobě.
Dcera drogy brát nepřestala a hrozilo, že jí sociálka děti vezme. Jana si proto zažádala o pěstounskou péči. Povedlo se a Janin život nabral jiný směr.
Proměna bytu od Kamily Douděrové a Františka Kobližka je moderní, přívětivá a nadčasová. Designéři se odpíchli od podlahy, kterou zvolili z tmavšího dřeva s ohledem na původní podlahu v obývacím pokoji. Docílili tím sjednocení a propojení většiny místností v bytě. Z ložnice babičky vznikl nový pokoj holčiček. Babička svůj nový prostor našla v bývalém dětském pokoji. Vůbec největší výzvou ale byla rekonstrukce koupelny a toalety.
Jak vše dopadlo, uvidíte v premiéře dalšího dílu nové série „Jak se staví sen – extra“ v pondělí 11. března ve 21.30 na Primě.
Pak už je to monotonně jako vždy: Sterilní bílá v chodbě.... ta trapná skříňka vlevo (proti skříním) úplněš děsně zužuje už tak úzkou chodbu, to tam dá jen cvok.
Bílá chodba, bílá postel, bílej pokojíček holek, děsná bílá stěna, která příšerně zmenšuje ten pokoj se sedačkou.... Znáte barvy? Desky s designem dřeva? Barevný desky???? Prej designéři... 
. Ale ty plastové prvky, to je tragédie 
