K oltáři běželi pět měsíců po jejich prvním setkání. Nina (tak si Burian Františku přejmenoval, protože mu to přišlo vznešenější) byla v pátém měsíci. Krátce po svatbě v roce 1918 Nina potratila. tato smutná událost mladý pár semkla a předznamenala jeho další život.

Začal zvláštní a osudový vztah krále komiků a ženy, která se od něj nehnula ani na krok a jejíž rty šeptaly každou jeho divadelní repliku dříve, než ji vyřkl.

Nina po potratu už bohužel nemohla mít děti. Burian ale už jedno dítě měl: Emílii bylo v době svatby jejího táty šest let a žila u Burianových rodičů na Žižkově. Její matka dala přednost kariéře baletky s nevalnou pověstí.

Dcera

Burian s Ninou k sobě vzali malou Emílii dva roky po své svatbě. Svou dceru Burian velmi miloval.

Než poznal Ninu, žil Burian bouřlivým životem, jehož výsledkem bylo mimo jiné otěhotnění šantánové tanečnice.

Společnost mu dělal vypečený klavírista Dalibor Pták (jistě je jen náhoda, že se matka Burianovy dcery jmenovala Pírková). Spolu s Ptákem obráželi bary v Praze i po všech větších městech v Čechách. Spolu vymýšleli skeče, hráli a také sklízeli první velké úspěchy.

Po svatbě s Ninou se všechno změnilo. Byla to ona, kdo Buriana nasměroval ze šantánu a kabaretu k divadlu. Burianovo přesvědčení, že Nina je to nejlepší, co ho v životě potkalo, vydrželo i zkoušku zvanou Emil Artur Longen.

Zkouška

Zatímco si Longen užíval života, psal, hrál a maloval, a tak měl pořád hluboko do kapsy, jeho nejlepší přítel Burian po boku s Ninou trpělivě hromadil majetek a zveleboval svou vilu na Hanspaulce.

Po roce 1945 začal mít Burian problémy kvůli údajné kolaboraci s Němci. Jisté je, že pro ně pořádal večírky ve své vile a účinkoval v rozhlasové hře, která zesměšňovala exilovou vládu.

Odseděl si několik měsíců, zaplatil půl milionu pokuty a zbytek života v podstatě paběrkoval. Nina byla celou dobu při něm.

Adina Mandlová, která si také vysloužila pobyt v pankrácké věznici, zavzpomínala: „Jeden z dozorců mi tehdy řekl – vy neuroníte ani slzu, vás museli udělat z kamene, to Vlasta Burian sedí a pláče celý den. Nebylo to tím, že spadl z velké výšky, ale on strašně miloval publikum, nemohl bez něho žít.“

Srdce

Vlasta Burian zemřel náhle 31. ledna 1962 na plicní embolii. Nemoc si prý uhnal na zájezdových představeních.

Nina prý chodila plakat na jeho hrob tak dlouho, až jí puklo srdce. Zemřela devět týdnů po něm.

Fotogalerie
17 fotografií