Trávili před lety společně rodinné dovolené s dětmi, navštěvovali se. O to víc syn Obermaierové truchlil.
„Zkoušela jsem hned volat Čejkově manželce, ale nebrala to. Bylo mi to líto,“ přiznala herečka. „My jsme k nim jezdili, když měli půl domu po Vlastovi Burianovi, a i teď, kdy žijí v Nupakách,“ vysvětlila představitelka největší drbny z Ulice Vilmy Nyklové.
V úterý se tak vydala bez Jarouška do strašnického krematoria, i když jinak na pohřby už dlouhé roky zásadně nechodí. A ve velké síni ji čekalo velké překvapení – celé je to apríl a Čejka žije! Autora hry Na kůži se neumírá, v níž Obermaierová hrála koncem 80. let minulého století v Divadle E. F. Buriana, dokonce přivezla jeho nejstarší dcera na vozíčku jako legendárního Švejka!
Jaroslava Obermaierová (78): Osudovou lásku jsem neměla! Petr Macek
„Měl jsem v životě nejen patnáct profesí, ale taky asi patnáct diagnóz a ležel snad ve všech pražských nemocnicích,“ ujal se slova falešný »nebožtík«. „Počátkem roku jsem se rozhodl odkázat své ostatky první lékařské fakultě, aby se na mě mohli medici učit,“ pokračoval ve vysvětlování aprílového žertíku.
Pak by pohřeb místo rodiny zařizovala fakulta. To byl hlavní důvod, proč Čejka obeslal přátele se zprávou, že odešel na věčnost. „Chtěl jsem si pohřeb uspořádat sám, abych mohl být jeho účastníkem,“ sdělil vykuleným smutečním hostům, kteří naplnili síň.
V roce 1988 navrhoval tehdejší premiér Ladislav Adamec Jaroslava Čejku na ministra kultury, ale neprošlo to přes Milouše Jakeše.
Podávaly se věnečky
Potomci po obřadu roznášeli před krematoriem slané (černé) věnečky a nalévali do panáků fernet, lidově přezdívaný lak na rakve. Jaroslav Čejka si výjimečný den s gustem vychutnal. Nevadí mu ani, že na internetu i nadále stojí, že od března již není mezi živými.