Způsoby, jakými lze ukončit pracovní poměr, definuje zákoník práce. Zaměstnání dle zákona tedy může být ukončeno právním úkonem, uplynutím doby a smrtí. Mezi právní úkony patří ukončení dohodou mezi oběma stranami, se kterou musí souhlasit jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel. Dále může každý z nich ukončit pracovní poměr výpovědí. Zaměstnanec může odejít bez udání důvodu, zatímco zaměstnavatel musí uvést některý ze zákonem předepsaných důvodů. Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou za zákonem určených podmínek přistoupit k okamžitému zrušení pracovního poměru. V takovém případě neběží výpovědní lhůta. Poslední z právních úkonů, které mohou ukončit pracovní poměr, je zrušení ve zkušební době To mohou provést obě strany bez udání důvodu. Pracovní poměr také končí uplynutím doby, na kterou byl sjednán a samozřejmě končí smrtí zaměstnance.

Při podání výpovědi je dobré se držet několika pravidel. Dodržet správný obsah výpovědi, nechat ji podepsat i druhou stranou a počítat s výpovědní lhůtou, pokud již máte domluveno jiné zaměstnání.

Vznik pracovního poměru – víte, jak vznikne pracovní poměr?

Pracovní smlouva – víte co by měla obsahovat?

Nemocenská – víte, jaká je náhrada za mzdu v době vaší nemoci?

Důchodový věk – zajímá vás, kdy půjdete do důchodu?