Generace Z (současní dvacátníci) s mobilem v ruce a internetem prakticky vyrostla, nezažila a nedokáže si představit dobu, kdy esemeskou byl telegram. Svět se neustále zrychluje. Máme však život pod kontrolou, nebo ji ztrácíme rychlým ťukáním prstu na dotykovou obrazovku?
Na problematiku hraní online her a možného rizikového chování se zaměří nový výzkum NEWTON University. Český projekt uspěl mezi 41 přihlášenými z různých zemí. Naši vědci na něj z globálního programu Player Protection Lab skupiny Allwyn (v Česku provozuje hry jako Sportka, Eurojackpot a další) získali grant 100 tisíc eur, zhruba 2,5 milionu korun.
Chtějí zjistit, jak mladí lidé vnímají rizika, jak pracují se sebekontrolou a jestli si umějí nastavit vlastní hranice. Vzniká nástroj s tajemnou zkratkou SGAT – Safe Gambling Assessment Tool. „Pomocí něj můžeme měřit u mladých, jakým způsobem přistupují k plánování, jak si vytvářejí a dodržují limity, přemýšlejí o sebekontrole,“ uvedl Petr Zimčík z NEWTON University.
Přijdou změny?
Výzkum odstartoval minulý měsíc a poběží do roku 2027. Pokud se ukáže rozdíl mezi tím, co mladí lidé tvrdí, a tím, jak se skutečně chovají, může změnit způsob nastavování preventivních opatření herních společností.
Jak chtějí žít, co chtějí zažít
Peníze už dávno nemají jen podobu papírových bankovek. Mladí lidé se běžně pohybují ve světě digitálních plateb, online služeb a mikrotransakcí.
Jak je naučit hospodařit?
Jana Merunková z organizace Yourchance, která se věnuje finanční gramotnosti dětí a mladých, zdůrazňuje, že nejdůležitější je naučit je přemýšlet o tom, co od života chtějí. „Nejdříve si musí říct, jak chtějí žít, co chtějí zažít, jaký chtějí mít životní styl,“ vysvětluje. Děti si navíc finanční návyky často odnášejí z domova. Pokud se tam o penězích nemluví, dítě těžko získá dobrý model hospodaření.
Nejde jen o hazard
Odborníci varují, že nejde jen o hazard. Digitální svět přinesl zcela nové prostředí, ve kterém rodiče mladých často tápou. Rektorka NEWTON University Anna Plechatá Krausová upozorňuje, že současná generace může být vůči některým digitálním situacím odolnější, současně ale čelí tlakům, které jejich rodiče a prarodiče nezažili.
Zákaz nic nespasí
Psycholog a adiktolog Lukáš Carlos Hrubý varuje před situacemi, kdy rodiče reagují až ve chvíli, kdy se problém plně rozjede. „Děti potřebují přítomného rodiče. Potřebují někoho, s kým si můžou povídat, s kým mohou sdílet, někoho, kdo má zájem o jejich svět, včetně toho digitálního světa,“ říká. Pouhé zakazování považuje za neúčinné. Za klíčové naopak označuje to, aby rodiče věděli, co dítě v online prostředí skutečně dělá.
